Ukrajina 2004/2005

Autor: Jarda [2005-03-04] (Psáno jako On-line reportáž)

Kyjev, 30. 12. 2004 (ctvrtek)

Vsechny vas zdravim, mi drazi ctenari.

Prinasim vam dalsi zpravy. Dekuji za vase ohlasy!

Dneska se budu ve sve zprave venovat operni tvorbe. Vcera jsem navstivil operu Zaporozec za Dunajem. Operu, vcetne libreta, napsal S. S. Gulak-Artemovskij (1813-1873, podle letopoctu vidite, ze byl soucasnikem Verdiho, Wagnera nebo Smetany). Zaporozec je vrcholem autorovy tvorby, premiera se konala 14. dubna 1863 v Mariinskem divadle v Petrohrade. Komicka opera trva cca 2 hodiny cisteho casu, ma tri dejstvi.

Tim cim je pro nas Prodana nevesta, tim je pro Ukrajince Zaporozec. Zaporozec ma podobnou hudebni stavbu jako Prodanka. Vychazi z lidove hudby, pisni a tancu, kterym je v opere venovana velka cast prostoru, cimz je opera nesmirne ozivena. V opere najdeme sbory, arie i ariosa, recitativy jsou stejne jako v prvni verzi Prodanky mluvene (teprve III. verze Prodanky je cela zpivana a tak se dava i dnes).

Osoby: Ivan Karas, zaporozsky kozak (baryton), Odarka, jeho zena (mezzosopran), Oksana, Ivanova nevlastni dcera (lyricky sopran), Andrij, Oksanin mily (lyricky tenor), sultan, turecky vladce (baryton). Kozaci, turecti vojaci, turecti slouzici a poslove. Deje se na prelomu 18. a 19. stol. na jih od Dunaje pri Cernem mori v Dobrudzi, dnes Rumunsko.

Dej opery nese v pozadi historicke udalosti, kdy r. 1775 nechala Katerina II. po porazce povstani Jemeljana Pugacova zlikvidovat Zaporozskou Sic (o Zaporozske Sici viz minule vydani). Cast kozaku z likvidovane Sice se prestehovala do Bilhorodu na dnesni jz. Ukrajine, cast pozadala o ochranu tureckeho sultana a sultan jim umoznil se usadit na turecke pude jizne od Dunaje. Za to byli sultanovi povinovani vojenskou sluzbou. Na poc. 19. stol. vypuklo na Balkane povstani proti Turkum a kozaci, kteri byli krestane, museli bojovat na turecke strane proti krestanum. Proto sultan planoval jejich presun do Egypta. Kozaci se proto radeji dali do ochrany ruskeho cara Mikulase, ktery je milostive prijal a po skonceni rusko-turecke valky je usidlil na Azovskem mori, kde chranili ruske pobrezni hranice, tuto roli hrali i za Krymske valky.

V nasi opere je dej zhruba nasledujici.

I. Na Dobrudzi zije kozak Ivan Karas se zenou Odarkou a nevlastni dcerou Oksanou a dalsimi kozackymi sousedy. Vsichni by se radi vratili do sve ukrajinske vlasti. Oksana by se navic rada zase videla se svym milym Andrijem, ktery zije na severni strane Dunaje. V noci ma preplout Andrij reku a prinest dulezite zpravy z Ukrajiny. I. dejstvi nas uvadi do deje, predstavuje charaktery zakladnich kozackych postav v rade veselych recitativu, duetu a arios.

II. Kdyz prijde vecer, na brezich Dunaje se objevuje sam sultan a chce zjistit nazory mistnich kozaku. Vydava se proto za prosteho Turka a da se do reci s Ivanem. Ivan mu vypravi o touze kozaku po vlasti. Sultan Ivanovi slibi, ze mu zajisti audienci u vladare, aby mu predlozil mineni kozaku. Ivan se proto musi odit do tureckeho odevu a odchazi na audienci, zatimco mistni kozaci slavi dozinky. Neslavi jen Oksana v obavach o Andrije. Kdyz se Andrij objevi, oba se domluvi, ze spolu uprchnou na Ukrajinu.

III. Odarka doma ceka na Ivana. Ten se vraci ve svem tureckem odevu a chce ji trochu poskadlit. V palaci se mu podarilo vyjadrit sva mineni o dalsim osudu kozaku. Pred Odarkou hraje roli pravoverneho Turka, resp. kozaka, ktery prave konvertoval na islam. Odarka je zdesena a navic si mysli, ze ji chce Ivan opustit a ozenit se s Turkyni. Ivan se tesi, "jaky bude mit harem". Vtom prichazeji turecti vojaci a vedou spoutaneho Andrije a Oksanu, ktere chytili na uteku. Vyslanec sultana prinasi dekret, jimz sultan umoznuje, ze se mohou Zaporozci vratit do vlasti, Oksane a Andrijovi je odpusteno. Opera vrcholi oslavou ukrajinske vlasti.

Dnes vecer jedu do mesta Bila Cerkva na jih od Kyjeva, kde budu oslavovat novy rok a dodrzovat mistni novorocni tradice. Darky jsou zde pod stromeckem az 1.1. a vanoce se slavi az v lednu, dle julianskeho kalendare.

Mejte se hezky. Ozvu se po novem roce. Zdravi Jarda

Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 ] Další >


Související odkazy

(c) Uvedení autoři & Asmat 2004 - 2019, design by KamData [Privacy]