Autor: Jarda [2004-12-02] (Psáno jako On-line reportáž)
Vsechny opet zdravim po delsi odmlce a prinasim dalsi zpravy. Odmlka byla dana tim, ze jsem se nedostal k pocitaci.
Z Bushehru dorazim pres Shiraz rano 21.7. do Kermanu. Kerman je mensi mesto v centralnim Iranu, na ceste z Teheranu na pakistanske hranice, lezi na planine obklopene horami, které pripominaji vyschle Tatry. Celou stredu jsem venoval prohlidce tohoto mesta. V meste se nachazi nekolik mesit, z nichz nejkrasnejsi je Patecni mesita s architekturou podobnou tem, ktere jsem popsal v souvislosti s Esfahanem.
Samotne mesto ma v centru hlavni osu - stary Bazar - s nadhernymi klenbami. K bazaru prilehla dvur stare mesity s krasnymi iwany a numizmatickym muzeem, kde se vystavuji mince od doby Sasanovcu az po dynastii Pahlavi. Na protesi strane dvora jsem pak navstivil muzeum lazenstvi. Jde o pozoruhodny objekt, ktery ukazuje, jak si uzivali (a v nekterych laznich si jeste uzivaji) mistni obcane. Lazne maji dve casti, chladnejsi odpocivarnu pod nadhernou klenbou okolo bazenku, kde se mistni venovali rozpravam ci vodni dymce apod. K teto casti prileha horka cast lazni.
Vecer jsem navstivil mausoleum Moshtari ye Mostaq Ali Shah, s nadhernymi modrymi kupolemi a prilehlou zahradou. Vyslechl jsem zde take imamovo kazani. Zbytek vecera jsem stravil pozvanim do domu jednoho mistniho kluka, ktereho jsem potkal na hotelu. Dela tady pruvodce a chtel doma ukazat nejakeho exota z ciziny. V prizemnim domku jsme ulehli na lenosky s perskymi koberci a pod vinnou revou pokrytou pergolou a s salky caje jsme se oddali diskusi v anglictine. Sesla se cela rodina, jak asi spravne tusite, damy a devcata tentokrat bez satku ci cadoru.
Ctvrtek jsem venoval prohlidce mesta Bamu. Nachazi se 200 km na jihovychod od Kermanu. Bam je mensi mestecko s prizemnimi domky na planine mezi vrchy. Domky se ztraceji mezi palmami s datlemi, ktere zde tvori nadhernou oazu. Hlavni atrakci Bamu vzdy byval Argh-e-Bam, stare mesto s citadelou na rozloze cca 450 na 450 m. Citadela vevodila celemu objektu, pod ni se krcily ulicky s domecky, mesitou a dalsimi objekty. Kolem dokola obklopovaly mesto mohutne basty. Slo o nadherne poustni mesto, klenot Iranu, jakysi zmenseny marocky Fez, stavene z hliny a cihel. Vsimli jste si jiste, ze pouzivam minuly cas. To proto, ze koncem ledna letosniho roku postihlo Bam katastrofalni zemetreseni. Zahynulo na 40.000 lidi, zritila se rada domu v novem meste a stare mesto se promenilo v hromadu sutin. Mesto pomalu oziva, funguji obchody, banky, opravuji se prezivsi domy. Cast lidi dosud bydli ve stanech. Bam lezi v zemetresne zone, slabe otresy jsou zde udajne kazdy den.
Mohl jsem si prohlednout zbytek toho, co zustalo po starem Bamu. Zalostny pohled. Nyni se pracuje na obnove vstupni brany a brany do citadely. Objekt je pristupny jen po uzkem chodniku z desek, jinam se nesmi, aby se na nekoho neco nezritilo. Z hradeb a vezi zustaly jen nevzhledne sesypane zdi, z domku skoro nic, jen hromada ruin a citadela se propadla, zachovala se jen cast zdiva stoupajiciho k nekdejsimu vrcholu s nekdejsi valcovou vezi. Zasel jsem az k citadele a prosel jeji branou a vylezl po schodech na zbytek brany. Sotva jsem udelal z vrsku brany snimek, zacala se mi chvet brana i s okolni zemi pod nohama. Priserny pocit, jako na vlnach. Chveni ustalo po 5 vterinach, ten pocit ale asi hned tak nezapomenu. Prozit zemetresni na vlastni kuzi neni zadna legrace. Pokud tady nekdy budete, pocitejte s tim. Najednou clovek citi, jaka je sila v Matce-Zemi. Brana se mi pod nohama nezritila, ale ty schody jsem sebehl velice rychle. Pak jsem pokracoval k citadele, ale to mne vyhnali vojaci, kteri meli obavy, ze otresy budou pokracovat. Pak uz se zadne nekonaly.
Z Bamu se vratim do Kermanu a vecer jedu busem do 886 km a 12 hodin vzdaleneho Mashhadu na SV Iranu. Dorazim rano. Mashhad lezi na plani mezi vrchy, pripominajici nizsi Tatry. Hlavni atrakci Mashhadu je mausoleum osmeho imama a vyznamneho mucednika Rezy. Mashhad znamena "mesto mucednictvi", puvodne se jmemovalo Sanabad. Mesto a mausoleum jsou nejposvatnejsimi objekty pro Shity v celem Iranu, proudi sem rada poutniku. Mausoleum se nachazi v centru mesta. Jde o komplex mesit, dvoru a iwanu, opet se architektura podoba Esfahanu. Mesita nad hrobem svetce zari zlatou kupoli. Nemuslimove nemaji pristup ke hrobu. Ne kvuli sve jine vire, ale proto, ze staci drobna chyba, kterou vyrusite verici v modlitbe, a jejich modlitba neplati. Lze se ale dostat do arealu, do muzei a nahlednout do dvoru.
Abych se dostal do arealu, musel jsem odlozit jeste pred vchodem v uschovne batoh a fotoaparat. Pak jsem byl registrovan na forreign office a dostal jsem osobniho pruvodce, ktery se mnou prosel muzea (zbrane, koberce, atrolaby apod.) a umoznil mi nahlednout do dvoru. To co jsem videl, byla nepopsatelna nadhera. A to jsem nevidel vlastni svatyni. Dostal jsem alespon jeji obrazky. Jde o kvadrovy objekt s mrizemi uprostred svatyne, zarici skvost.
V objektu se nesmi fotit, aparat, jak jsem jiz uvedl, musite nechat hned u vchodu. Jak jsem potom smejdil kolem arealu a snazil se pres mrize ulovit alespon neco, zahledli mne mistni pruvodci poutniku, mladi hosi, a umoznili mi si udelat par obrazku od brany alespon z lepsiho uhlu. Pak me vzali na caj. Ukazalo se, ze jde o studenty zdejsi Univerzty islamskych uceni imama Rezy. Jeden z nich studuje islamskou filosofii, jmenuje se Muhamad, dalsi, mezi nimi Ali, jsou studenti islamskeho prava. Vida, kolegove. Rozpredli jsme hezkou akademickou debatu. Kdyz kluci zjistili, ze ucim pravo, Ali mi navrhl, ze mi zkusi vyjednat na zitrek permit na Univerzitu. Pokud to vyjde, mohu se zitra objevit na pravnickem departamentu UIUIR a prohlednout si knihovnu. Tak uvidime. Zitra mame sraz na brane.
Dnes vecer mne Muhamad vytahl za mesto ke hrobu Khadzi Murata, Rezova stoupence. Hrob je cca 5 km za mestem, nachazi se vestaven do svahu zdejsich hor. Hrob je velmi prosty, sarkofag je hranolovy, pokryty zelenym suknem. Pote jsme vystoupali nad svatyni a oddali se diskusi o islamske filosofii. Po ceste zpet jsme navstivili jeste jednu mesitu nad hrobem jednoho Rezova blizkeho pritele. Mohamada jsem vyprovodil k brane Rezovy svatyne a pote jsem se vydal na nocni prochazku Mashhadem.
Zitra dokoncim prohlidku Mashhadu a vecer vyrazim do 924 km vzdaleneho Teheranu. Tam bych mel byt v nedeli rano a v pondeli 26.7. v 3.40 letim pres Moskvu do Prahy, kde pristavam v 9.30 SELC.
Mejte se krasne, zdravi Jarda
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 ] Další >
