Autor: Jarda [2004-12-02] (Psáno jako On-line reportáž)
Vsechny vas zdravim, mi drazi a verni ctenari,
dekuji za vsechny mile ohlasy, tady na jihovychode moc tesi! Hlasim se po peti dnech opet z mesta (tj. z civilizace).
Z Teheranu hned v pondeli pokracujeme do hor. Teheran jsme jen kratce prosli, nechavame si ho na pozdeji. Mesto lezi na planine mirne se klonici k jihu. Na jizni strane je nizsi, ze severu je obklopuji vybezky Alborzu, jako Rohace. Mesto je obrovske, ve stredu se ulice krizuji v pravych uhlech. Je tam obrovsky "traffic". Jizda busem s baglem trcicim z plneho busu na ulici je poeticka, prechazeni prechodu je adrenalinovy sport. Ale mistni lide cloveku velmi radi pomohou v nesnazich. "Tshiki" a "Tshikuslufakija" tu maji dobre jmeno. Hlavnim hrdinou je Baros, Iranci fotbal miluji.
Zvlastni je mestska atmosfera. Pokud potkate osobu v cernem, na 90 procent je to zena v cadoru. Asi polovina zen nosi cador, je videt jen jejich tvar, ostatni nosi satek a zpravidla cerny splyvavy odev. V busech jezdi muzi vpredu a zeny vzadu, i ty vdane. Oslovit zenu na ulici je zde povazovano za tvrdou nezdvorilost. Takze mistni devcata (hezka!!!) poznavame jen po tvarich a jen lehce vycnivajicich vlasech. Mistni kluky zajima, jak se nam zdejsi holky libi!
Z Teheranu dorazime pres rozvodi do povodi Kaspiku. Asi 70 km na SV se vypina nadherny soliterni vrch Damavand - 5.671 m, nejvyssi v Iranu. Vypada jako Fujiyama, vystupuje ostre nad okolni krajinu. Jeho vrsek nad 5.000 m je pod snehem. Do zakladniho tabora v mestecku Reyneh dorazime v pondeli v 16.00. Vyska 2.000 m. Po priprave pokracujeme po lucinah a suti na vysku 2.800 m a stavime postupovy Tabor 1. Zdejsi kvetouci louky jsou velmi poeticke. V noci prsi. Je zde velmi promenlive pocasi, jak se srazi vduch od Kaspiku se vzduchem ze suche plosiny na jihu.
Dalsi den postupujeme smerem na Tabor 2, vyska 4.200 m. Pocasi je jakz takz slusne, v noci opet prsi. Tentyz den jeste provedu pruzkum na hranici 5.000 m. Dalsi den se kona pokus o vrchol. Rano je vrchol zcasti v mlze. Jdeme po snehu a suti, vcera napadl i snih, lezeme az na 5.300 m, oba mame vyskovy rekord. Pote mlha houstne, blizi se boure. S jistym zklamanim se vracime na Tabor 2. Sotva ho v mlze najdeme. Nastesti jsme si pamatovali terenni indicie. Kratce nato prijde silny lijak. Pocasi se tu meni jak ponozky.
Ve ctvrtek je krasne pocasi, ale mame jiz malo potravin. Priroda byla silnejsi. Davame tedy Damavandu nashledanou. Verime vsak, ze se spolu jeste setkame. Tentokrat se cil nepodarilo plne realizovat. Pripominam, co je na vrcholu, mam to nastudovano: krater o prumeru 1 km se solfatarami, s vyrony oxidu siriciteho a sirovodiku. Sopka uz vyhasina. Jeste nam nadherne stoji pri sestupu nad hlavami, pote se opet jako oponou potahne mraky.
Z Reynehu dorazime ve ctvrtek navecer do Teheranu a hned pres noc jedeme do Yazdu, kam busem dorazime dnes, po cca 9 hodinach jizdy. V noci v cca 4 h jsme na miste. Prespime pod sirakem primo na liduprazdnem hlavnim namesti, u pomniku iranske revoluce. Vzpomeneme take imama Chomejniho.
Dnesni den venujeme prohlidce Yazdu. Zitra patrne opet napisu, a sice o zoroastristeh, kultu Ahury Mazdy, vecnem ohni, Dobru a Zlu atd.
Zdravi Jarda
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 ] Další >
