Autor: Jarda [2004-12-02] (Psáno jako On-line reportáž)
Opet vas vsechny zdravim z Yazdu, a mam pro vas slibene pokracovani zprav.
Dopoledne jsme pokracovali v pruzkumech, ted jsme utekli pred sluncem do kavarny, venku 40 st. ve stinu, jen dva Cesi chodi po pamatkach!
Nyni k Yazdu. Mesto lezi na planine obklopene vyssimi ostrejsimi horami v poustni krajine. Hory pripominaji vyprahle Dolomity nebo napr. Wadi Rhum v Jordansku. Samotny stary Yazd je fantastickou spleti ulicek, pruchozich i slepych, nadherne bludiste pro dlouhe prochazky. Pripomina marocky Fez, stejne jako u nas ve Foglarovych Stinadlech jsou zdejsi ulicky nekdy takrka tajuplne.
Nad mestem se tyci mnoho tzv. badghir; jsou jakymsi nepsanym symbolem mesta. Jde o dumyslnou ventilaci. Badghira je vez, nejvyssi je zde 33 m vysoka, ktera stahuje horky vzduch do sveho nitra. Vzduch se dostane do prostoru pod badghirou, kterym je nejcasteji klenuta mohutna prostora pod kupoli, pripominajici rimsky Panteion. Na jejim dne se nachazi ledova voda, ktera vzduch ochladi a takto prijemny vzdousek (air condition) je vhanen pruduchy do obydli. Cele stare mesto je postaveno z cihel, nejcasteji hlinenych, nektere stavby uz se rozpadaji, ale rada je stale obydlenych.
Ve meste nas zajimaly hlavne pamatky na zoroastristy, kteri ziji v Iranu v poctu do 30.000 a cely svet jich ma cca 150.000. Zakladem Zoroasterova (Zarathustrova) uceni je boj dvou principu, dobreho vedomi a zleho vedomi, ktere jsou odpovedny za den a noc, zivot a smrt. V koexistenci s nimi je nejvyssi byti, Ahura Mazda (Velky buh), ktereho uctivaji verici. Chramy zoroastristu obsahuji planouci vecne udrzovany ohen, udrzovany nejcasteji merunkovym ci mandlovym drevem. Ohen vsak neni predmetem kultu, je vyrazem cistoty.
Jeden zorostricky chram se nachazi na okraji stareho mesta. Je kvadraticky, jednopatrovy, v popredi se sloupy. V predsali jsou citaty k zoroastrickemu uceni a obraz Zoroasteruv (tento prorok zil cca v 6 st. BC) a za sklem plane vecny ohen. V pruceli chramu je okridleny muz, symbol Zorosteruv, drzici prsten - symbol oddanosti, a druhou ruku pozvedava jako symbol ucty. Kridla maji tri vrstvy peri, symboly cistoty mysleni, slov a skutku.
Dalsi zajimavou zoroastrickou stavbu jsme navstivili dnes dopoledne, asi 5 km na jih od mesta. Nachazi se zde Veze mlceni. Na dvou pahorcich se zde tyci dve kruhove veze pripominajici rimsky Andelsky hrad. Zde bylo zoroastricke "pohrebiste". V uvozovkach jsem pojem "pohrebiste" uvedl proto, protoze ve skutecnosti o pohrebiste nejde. Verici vychazeji z toho, ze telo nelze spalit, aby nebyl znecisten vzduch, ani zakopat, aby nebyla poskvrnena zeme. Proto byli mrtvi usazeni na vezi a verici sedel u mrtveho a cekal na supy, kteri provedli "pohrbeni". Pokud sup vykloval nejprve prave oko, cekala dusi dobra budoucnost. Pokud vsak leve, bylo tomu naopak. Dneska se uz 40 let veze nepouzivaji. Mrtvi jsou pohrbivani do betonove schrany. Beton zajistuje neposkvrneni zeme.
Po ceste od vezi zazijeme zajimavou historku - i toto je Iran: stopujeme auta. Najednou jede kolem dvojce krasnych perskych divek. Prijedou k nam, prohlidnou si nas, nevim jestli je zaujal blondaty Petr nebo muj sest dni stary vous. Pak nam spolujezdkyne, jiz zpod satku nadherne vycnivaji havrani vlasy, zamava, nezne se na nas usmeje (jak poskocilo srdce mladych cestovatelu) a pak divky odjizdeji. Jiste by nas vzaly, ale ve meste by nerozchodily, ze vezly chlapy a mozna i neverici. Tak nas pak odvezl nejaky chlapik. Dneska nas zase ve meste hezky pozdravily dve perske kocicky, to je vyjimka, zeny se vam spise vyhnou. S modou zde problemy moc nejsou. Cador ci satek, tady se nemuze divce stat, ze by "zase nemela co na sebe".
Vcera jsme se take zucastnili nataceni filmu o bezpecnosti turistu v Iranu jako herci. Nasim ukolem bylo vychvalit zemi a privitat turisty z dalsich zemi. Pote nas producent pozval na caj do hotelu Silk Road. V hotelu nas cekalo nadherne atrium pod hvezdami (skutecnymi) u vodotrysku s lenoskami potazenymi perskymi koberci a poduskami - jak v pohace z 1000 a 1 noci. Oddali jsme se romanticke zabave. Schazela tomu jen damska spolecnost a par brisnich tanecnic! Take jsme se pobavili s mistnimi (rusky a anglicky) a zjistili jsme, jak je tezke v Iranu sbalit devce a ziskali radu dalsich zajimavych informaci.
Dneska pokracujeme v prohlice dalsich zoroastrickych mist a jinych casti stareho mesta a vecer pokracujeme na Shiraz, odkud se opet pokusim ozvat.
Mejte se moc a moc hezky! Zdravi Jarda
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 ] Další >
