Autor: Jarda [2004-12-02] (Psáno jako On-line reportáž)
Vsechny opet zdravim,
expedice uspesne pokracuje. Vcera byly nejake problemy na Netu, proto jsem byl strucnejsi. Dnes uz to snad bude lepsi.
Vcera jsme pokracovali v prohlidce jizni casti Esfahanu, kolem reky Zayandeh. Reka je vodnata, to se tady nestava, ma cca 30 m na sir. Vede pres ni 11 mostu, z toho pet je starych, zhruba ze 17. stol, s krasnymi oblouky. Prochazka kolem reky je vecer velmi romanticka, zvlaste, kdyz se za nami na kazdem kroku obraci krasne Persanky a uz samy od sebe na nas volaji: Misters, how are You? A jak jim to vzdycky slusi! Uz jsem rozdal i e-maily, tak treba mi devcata i napisi! Na mostech jsou cajovny, coz jeste prispiva k jejich poezii. Jeden Anglan kdysi rekl, ze "Tea on the Sio Seh Bridge is enough for the journey to Iran". A mel pravdu.
Pri prochazce kolem reky jsme meli obcas rozhovory i s mistnimi. Casto se stane, ze prijde mlady ci starsi clovek, co umi anglicky a sbira nase nezavisle informace. Obcas jsou otazky na telo: Jak se divate na Chomejniho revoluci, na Rezu Shaha Pahlaviho, na svrzeni Husajna v Iraku, na vyvoj v Iraku po invazi, na perspektivy americke ozbojene invaze do Iranu apod. Snazime se s nimi vse probrat, vcetne ruznych statnich zrizeni v islamskych statech, a ktere by se dalo aplikovat na budouci Irak, napr. jestli demokracie, patrimonialni kralovstvi, nebo osvicena disktatura, nebo neco jineho. Velmi obohacujici diskuse, pro nas zejmena, protoze se dozvime spoustu o realiich Iranu.
Jizne od reky se nachazi armenska ctvrt Jolfa. Najdeme zde tri armenske kostely ze 17. st., vevnitr vyzdobene nadhernymi freskami zobrazujicimi vyjevy ze Stareho i Noveho zakona a ze zivota apostolu. Exterier je tez zajimavy, stavby navenek pripominaji mesity s mohutnou kupoli, samozrejme bez minaretu, jen krizek nahore napovida, ze jde o kostel. U kostelu je i museum, kde jsou vystaveny bohosluzebne predmety, knihy a obrazy, mezi nimi i Rembrandt, Otec Abraham. Je zde i exposice o genocide armenskeho lidu Turky v r. 1915 a prislusny pomnik teto udalosti.
Dneska jsem Petra zanechal bazarovym orgiim (byl pry velmi uspesny!) a vydal jsem se mistni dopravou za mesto, cca 8 km na zapad. Na suchem skalantem vrsku se zde tyci ruiny nekdejsiho zoroastrickeho chramu vecneho ohne, dnes uz nepouzivaneho. Dochovalo se nekolik zdi z hlinenych, zjevne nepalenych cihel. Nahore se tyci zajimava stavba, kruhovy rondel o prumeru cca 5 m, s osmi okny a osmi vyklenky na vnitrni strane vedoucimi do vsech svetovych stran. Z vrsku je krasny vyhled do okoli, na udoli Zayandehu, ktery se krouti rovinatou krajinou, nadherne zelenou (diky rece), kolem niz na okrajich vystupuji vyssi zubate vrchy, jakesi suche Dolomity. Jejich cast saha az k Esfahanu, jeden vrch nad Esfahanem pripomina sediciho lva, proto jsme ho nazvali Sfinga.
Asi o 2 km zpet smerem do mesta se nachazi v parciku mensi mesita, ktera uvnitr ukryva mausoleum vyznamneho iranskeho mystika ze 14. stol., Abu Abdollaha. K mesite byly pristaveny nahore i dva mensi minarety, vysoke asi 2,5 m a o prumeru asi 1 m. Do jizniho z nich kazdou pulhodinu vleze clovek a silne minaretem zatrese. Tim minaret rozechveje. Chvenim se zacne trast i severni minaret. Nikdo nevi, proc se tak deje, jak vibrace na druhem minaretu vznikaji, ale je to pekna podivana. Proto se minaretum rika Manar (minarety) Dzomban (chvejici se). Dokonce pry maji na chveni minaretem ustaveneho mistniho uredniho "shakera".
Dneska vecer dokoncime prohlidku okoli reky a podivame se i na nektere zdejsi palace.
Mejte se krasne, zdravi Jarda
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 ] Další >
