Autor: Tom Charvát [2005-03-05]
Ráno si kupujeme celodenní výlet lodí na Crasquí a Noresquí, dohromady za 52 USD včetně zapůjčení brýlí a šnorchlu. Půjčování potřeb ke šnorchlování i pro potápění (scuba) je tady velký byznys. Ještě si stíháme dát ve vedlejší hospůdce pivo a v 9:45 nasedáme do loďky se dvěma motory Yamaha. Je to hukot, připomíná mi to výlet za velrybami v Ecuadoru – loď skáče po vlnách a ve chvíli jsme mokří, Olinka skučí kvůli zádům. Asi po půlhodinové jízdě nás průvodce se synem vysazují na Noresquí, na pláži instalují slunečník a plastová křesílka (nájem nám zapomněli účtovat) a ptají se, za jak dlouho pro nás mají přijet a převézt nás na další ostrov. Domlouváme se na půl jednou a oni se někam decentně vzdalují.
Je to super, celé dlouhá bílá pláž jinak zřejmě
neobydleného ostrůvku je naše, připadáme si jako američani. Koupáme se,
potápíme, pod vodou pozorujeme krásné ryby, na břehu pelikány a racky, a
opatrně se sluníme. Včera jsme se dost připekli, musíme se mazat, což činíme
zevně i vnitřně, vždyť rum patří ke Karibiku stejně jako slunce! Litujeme, že
jsme si nepůjčili dvojí výstroj ke šnorchlování, takhle se musíme střídat.
K poledni už slunce peče tak hrozně, že Bob ani
nevylézá zpod slunečníku, jen Olinka pod tím božím grilem spokojeně spí.
Obědváme hnusně rozteklou českou paštiku, kterou bychom si normálně ani
nenamazali boty. Pak jsme převezeni na Crasquí,
kde zakládáme ležení v blízkosti korálových útesů. Vydáváme se k nim
po pěšince lemované velkými mušlemi. Na ostrohu jsou z mušlí vyskládané
dvě ohromné, několik metrů vysoké hromady, takový mušlový smeťák. Někde jsem se
dočetl, že původní obyvatelé se živili převážně měkkýši a množství prázdných
schránek je prý reliktem po jejich hodování, moc se mi to však nezdá.
Zážitkem nejvyšší kategorie je potápění mezi korálovými útesy. Před lety jsme byli v mořském akváriu v Monte Carlu, nesmírně mě to uchvátilo, ale tady je to „live“ – barevné ryby a rybičky, krabi, sasanky, korály a další podmořská havěť jsou přímo na dosah ruky. Stehnem se neopatrně otírám o mechově vyhlížející korálový balvan a toto nevinné otření má za následek plošné kapilární krvácení. Snad nejsou nablízku žraloci. Pálivé odřeniny se mi hojí ještě dlouho po návratu domů. Taky už poznám živý a odumřelý korál – živé jsou na omak gumově měkké, zatímco ten, se kterým jsem přišel do styku, už živý nebyl.
Odjíždíme po čtvrté hodině, připálení, vymacerovaní ze slané vody, ale spokojení. Nejdříve jdeme na pivo, pak Helenka ve sprše vaří bramborové knedlíky s vepřovým v kombinované houbovo-smetanové omáčce, vše doposud české provenience. Večer jdeme do městečka na procházku, z budky na nábřeží voláme za velkou louži synkovi, abychom mu za čerstva vylíčili zážitky z potápění.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 ] Další >
