Venezuela 2003

Autor: Tom Charvát [2005-03-05]

Pátek, 18.7.2003

Gran Roque z Francisqui. Pouze ve dvou vyrážíme opět na ostrůvky, tentokrát na Madrizquí a Francisquí. Madrizquí je jen kousíček od Gran Roque, jedeme k němu sotva deset minut. Přepravce nás ihned opouští, vrací se pro další várku. Sice jsme na ostrůvku první, ale velmi záhy se začínají rojit loďky s dalšími turisty a během hodiny je pláž plná rudých břichoušů (tento štěpný výraz vymyslel před časem na Korsice náš synek). Jsme trošku zklamaní i tím, že podmořský život na písečném dně je velmi skromný, protože tady nejsou korálové útesy. Pěkný je odtud výhled na Gran Roque. Na Madrizquí si bohatí caraqueños (Caracasané) ještě před zřízením národního parku postavili své bungalovy a chaty a létají sem na víkendy.

Jdeme se podívat po břehu za vzdálený ostroh, pláž je plná korálů, ale už je nesbíráme. Paní Eva našla pod oknem posady igelitku Boba a Olinky plnou nasbíraných trofejí a dala nám kázání, že se z ostrova smí odvážet jen to, co je prokazatelně zakoupené v obchodě. Za písečným ostrohem je sice široký korálový riff, ale moře je tak mělké, že se do téměř vařící vody nedá ani potopit.

Průzkumem na druhou stranu od našeho ležení objevuji pod vodou veliké macaté hvězdice, v průměru tak 30 cm, které na písečném dně vypadají jako protitankové miny. Dostávám se do hustého mraku mrňavých rybiček, periferním viděním zahlédnu povědomý stín s ostrou hřbetní ploutví, ale jak se prudce za malým žralokem otáčím, nabírám si do šnorchlu vodu a než stihnu odkašlat, žralok je pryč.

Vítáme příjezd lodi, která nás převáží na Francisquí. Tam je rovněž hlava na hlavě, ale necháváme si slunečník instalovat alespoň vedle hospody, kde mají pivo. Plavu podél písčitého zálivu, voda je však zakalená lodním provozem a ryb je jen málo. Při obchůzce pobřeží pak objevujeme dál do moře útesy, kde v přírodním bazénu, chráněném vyššími skalkami před příbojem, nacházíme opět mořské akvárium. Na útesu je mnoho malých plachých krabů, zahlédl jsem i velkou žlutohnědou langustu, ta se však nenechala nafilmovat. Koupeme se v triku, před sluncem se nedá nikam utéct, příjezd lodi po třetí hodině je téměř vysvobozením.

Gran Roque - laguny. Vracíme se do přístavu na Gran Roque a stínem se ploužíme k posadě. Helenka se chystá zemřít v postýlce, zatímco já, osvěžen studeným polarem, křepce vybíhám na kopec k majáku a dělám si záběry v odpoledním slunci – je to lepší než včera ráno. Po sestupu nakupuji a pak kontroluji Helenku, jak je na tom s umíráním – zřejmě se rozhodla sejít ze světa autožehem, neboť topí jak piliňáky a má barvu spařeného krocana. Přikládám jí na záda chlazený nákup, během chvilky máme grilované párky a smažák.

K večeři děláme kašpárka, kartuše dokoupená v Santa Eleně vaří v tom teplíčku jako ďábel, ještě jí zbývá nejmíň půlka. Párky jsou dost hnusné, však taky byly levnější než doma. Po večeři balíme, po zralé úvaze bereme jednu velkou mušli a pár kousků korálů. Bágly ani nejsou moc plné, opotřebované svršky a spodky jsme už postupně vyhodili.

V podvečer jdeme všichni na procházku po městečku. Při návratu mě upoutává vůně kuřat pečících se na roštu v malém stánku vedle hřiště, tedy téměř naproti naší posadě. Dostávám na ně hroznou chuť, ale prodávají jen půlky Po marném shánění parťáka ve vlastních řadách si tu půlku dávám sám, jen tak bez ničeho. Kuře bylo skvělé, ale mám ten neblahý pocit, že mi neudělá dobře. Jdeme brzo spát, následující dva dny budou náročné.

Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 ] Další >


Související odkazy

(c) Uvedení autoři & Asmat 2004 - 2024, design by KamData [Privacy]