Autor: Aleš Vostrák [2005-10-09]
9.2.
Po probdělé noci (bylo totiž neskutečné vedro a po otevření balkónových dveří navíc nalítalo do pokoje spousta moskytů) pokračujeme v naší cestě autobusem do Nakhon si Thammarat. Cena lístku je 61B a cesta trvá asi 3 hodiny. Během jízdy se Monika snaží využít svých čerstvě nabytých znalostí thajských slovíček a dává se do řeči s jedním spolucestujícím. Po chvíli marného snažení, kdy se celý autobus snaží přeložit větičku "jak se máš?" přednesenou v thajštině s výborným českým akcentem, to Monika vzdává a jde na to jinak. Když nerozumějí, co jim říká v thajštině, co je nenaučit česky. S pomocí obrázku se asi po půl hodině společně shodují na slovíčku "loď". Zdá se ovšem, že našeho spolucestujícího to vyčerpalo, a proto se musí alespoň odreagovat čůráním z jedoucího autobusu v asi 100 km rychlosti (pro ty, kdo neví, jak to celé vypadá: dotyčný stojí-vysí z otevřených dveří autobusu, přidržujíc se z pochopitelných důvodů pouze jednou rukou a vykonává potřebu směrem po směru jízdy). To už ale projíždíme nádhernou krajinou v oblasti Thajského zálivu, lemovanou z obou stran spoustou budhistických chrámů. Po příjezdu do města míříme ihned do místního informačního centra, kde získáváme plán města a spoustu zajímavých informací. Například o ubytování. Volíme doporučovaný hotel Thai Lee, který nás překvapil svojí vybaveností, čistotou a komfortem jen za 140B. Vyrážíme, vybaveni průvodcem a mapou, kterou jsme obdrželi v info centru, za místníma památkama, kterých je v Nakhon si Thammarat opravdu hodně. Mezi nimi ovšem figuruje dominanta města, budhistická svatyně Wat Phramahathat Waramahaviharn se svojí 77m vysokou chedy. Poté navštěvujeme shadow puppet master centre, kde si Monika od mistra kupuje loutky (totiž ptáčka a dva sloníky, ručně vysekávaný z kravský kůže a ozdobený barvou). Domlouváme se ještě na představení, které nám s dalšíma loutkama předvede sám mistr a poté se usazujeme před podsvícené plátno. V prázdném hledišti se zprvu cítíme trochu nesví, ale jakmile se na scéně objeví první loutka, začínáme být uchváceni dějem. A skutečně je se na co dívat, protože na původní scénů z Ramayany najednou skočí medvěd a všechny ohrožuje pistolí. Naštěstí po chvilce odjíždí na motorce, ale to už se v dálce objevuje letadlo, a vše pak dovršuje seskok parašutistů, kterým zezdola tleská opět medvěd. Zkrátka představení ve stylu Monthy Python jak má být. Po tomto vrcholném kulturním zážitku jsme si dali asi 2kg banánů (20B) a v klidu popili čaj u stánku na hlavní třídě. Vyčerpáni celodenními zážitky odcházíme zpět do hotelu.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 ] Další >
