Autor: Aleš Vostrák [2005-10-09]
10.2.
Ráno sice vstáváme brzo, ale než se dostaneme z postele, je půl dvanácté a my stíháme už jenom poslat z pošty nějaké pohledy (známka stojí 15B) a zeptat se na informace, jak se dostat do Surat Thani. Stavujeme se ještě v restauraci, kde si Monika objednává sea-food salad (75B) s rýží a já rybu v česnekovém sosu (80B) s excelentní krabí rýží (35B). Doporučuju dát si jenom tu rýži, je jí docela dost a je výborná. Po obědě si jdeme sbalit věci na pokoj a pěšky odcházíme za strašného vedra na několikakilometrovou úmornou cestu na autobusové nádraží. Po chvilce čekání přijíždí náš autobus směr Surat Thani (45B). V autobuse si všímáme, že za mnichy vždy platí někdo další z cestujcících. Tenhle systém se mi zalíbil, a proto za mě platila Monička. Po příjezdu do Surat Thani nám autobus zastavuje přímo před místníma travell agency's, kde už si nás podaj. Informujeme se zde na dopravu mezi Surat Thani a ostrovem Ko Pha-Ngan. Cena 300B se nám ale moc nezdá a tak odcházíme pěšky do nedalekého přístavu zakoupit lístky tam. Dozvídáme se tam, že noční loď vyplouvá ve 23 hodin a stojí 200B. Máme proto ještě tři a půl hodiny čas a ten se nejlíp tráví buď v supermarketu nebo v restauraci. Nakupujeme ještě nějaké ovoce jako rambambutánky (rambutan) a pomalu se vracíme k lodi, kde zjišťujeme, že naše draze zaplacená místa už ovšem stačili prodat i někomu jinému. Navíc to vypadá, že na lodi už žádná další místa nejsou. Po půlhodinovém zmatkování se nám nakonec daří získat nové místenky (na úkor toho, že asi někdo zůstal na břehu) a jít si lehnout. Loď ale není tolik prostorná, abychom se do ní vešli všichni i s našimi zavazadly, takže naše plavba chvilkama připomínala spíš hromadný převoz dobytka. Trochu nás ale uklidňovalo, že spodní paluba na tom byla ještě o poznání hůř. Přestože každý z nás neměl na lodi víc než půl metru místa, podařilo se nám asi po hodině usnout a probudit se až druhý den v přístavu Thong Sala.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 ] Další >
