Autor: Aleš Vostrák [2005-10-09]
11.2.
Ráno nastala otázka, na kterou část ostrova se vypravit a po asi hodinovém plánování jsme se rozhodli pro pláže okolo Chalok Lam. Vzali jsme si proto taxi za 50B na osobu a vydali se na cestu napříč ostrovem. Taxikář nás ale dovezl někam úplně jinam, čehož jsme využili k prohlídce i ostatních pláží. A protože se nám to tady zrovna nezdálo, následně jsme ho přinutili vrátit se a dovézt nás do Chalok Lam. Odtud asi po 30 minutách chůze objevujeme menší zátoku, kde se ubytováváme v Coral Bay bungalovech za 100B.
12.2.
Rozhodli jsme si zpestřit si náš pobyt na ostrově, a proto se ráno vydáváme na pláže Hat Yao. Jednak proto, že si chceme prohlédnout co nejvíc z tohoto krásného ostrova, a navíc je místní potápečský operátor zaneprázdněný až do 17.2. a tak dlouho se nám čekat nechce. Cestu si zkracujeme tím, že z bungalovu až do města jedeme jeepem. Z Chalok Lam se nám také daří svézt ještě další dva kilometry a dál pak pokračujeme po prašné cestě pěšky. V kopcovitém terénu a velkém horku se nám nejde příliš lehce, a proto vítáme cedulku s nápisem restaurant 400m. Vydáváme se z hlavní cesty směrem za občerstvením vzhůru do džungle, ale už asi po pěti stech metrech je nám celkem jasný, že tady žádná restaurace není a nikdy nebyla. Zato je tady pěkná cestička, která vypadá príjemněji než prašná hlavní cesta, po které jsme předtím šli, a tak se vydáváme napospas džunglí. Když ujdeme asi kilometr, cesta se začne náhle zužovat a po dalších 300 metrech zcela zaniká a my se ocitáme sami v džungli. Jak se zdá, nemůžeme teď projít ani dopředu ani se vrátit. Navíc se do nás pouštěj veliký červený mravenci a to s takovou razancí, že musíme shodit batohy a snažit se je ze sebe setřást. Po mě jich sice lezou desítky, ale většinou nekoušou. Zato Monika je na tom asi o něco hůře, což dokazují její výkřiky ohledně šatů, které měla na sobě, typu "strhni je ze mě" nebo "dělej, rychle". I přes dramatičnost situace jsem se tomu musel usmát Následně jsme se snažili dostat co nejrychleji k moři, ale v tom nám bránila skála u pobreží, kterou jsme byli nuceni chtě-nechtě zdolat. Po menším horolezeckém sestupu, několika modřinách (to když se pode mnou ulomila větev a já jsem sjel o pár metru níž) a spoustě odřeninách se konecně dostáváme k moři, kde je nám odměnou (nebo spíš odplatou ) krátké vykoupání. Poznámka: Když Vás někdy poštípají tropický mravenci, nikdy se nezkoušejte proplavat ve slané vodě. Je to jako by se vám zabodávalo tisíce jehliček do kůže. Po této těžce nabyté zkušenosti se snažíme dostat z pláže. Přes okolní skály to bude těžké, a proto se Monika snaží máváním přivolat okolo právě projíždějící loď, což se díky mělčině nedaří a my se vydáváme po pláži zpět k Chalok Lam. Když se v místní restauraci dostatečně občerstvíme banánem v kokosové polévce a několika fresh džusech, vydáváme se dál na cestu. Cesta už neubíhá tak rychle jako před 4 hodinami, ale přesto jsme rádi, když asi po 3 kilometrech míjíme povědomou křižovatku. Po dalších pár stech metrech se na nás už z dálky usmívá naše stará, známá cedulka "restaurant 400m". Tentokrát odoláváme. Totálně zničeni a unaveni se k večeru dostáváme k našemu vysněnému cíli, Haat Yao. A abysme měli jistotu, že je to opravdu Haat Yao, ubytováváme se v Haat Yao Bungalows za 200B.
13.2.
Hned po ránu se přihlašuji do místní potápěčské školy na advanced open water a ještě ten den od 11 začínáme teorií. Odpoledne potom následuje první ponor s nácvikem obratnosti pod vodou. Večer jsme s Monikou začali trošicku experimentovat s jídlem a zkoušet místní speciality. Po předhánění se, kdo z nás si dá exotictější jídlo jsem radši skončil u sweet egg with ginger soup, což je sladké vajíčko v zázvorové polévce, které nechutná špatně.
14.2.
Jelikož na dnešní ráno máme naplánované ponory z lodi, musel jsem vstát brzo a už v 8 hodin čekat před Dive centrem. Ihned vyrážíme jeepem do přístavu, kde čekáme na high speed boat. Ta nás má dopravit asi 40 km severně od ostrova ke korálovému útesu Sail rock, kde máme provést dva hloubkové, multilevel ponory. Cestou si pochutnávám na spoustě dobrot, kterými je loď bohatě vybavena. Po prvním ponoru do 32m si dáváme oběd a 1,5 hodiny čekáme na další, po kterém následuje cesta zpět na Ko Pha-Ngan. Tentokrát ne přes přístav, ale rovnou na pláž, kde seskakujeme z lodi přímo do písku.
15.2.
Po trošičku nudné teorii navigace pod vodou a teorii nočního potápění jsme nacvičili s Fredim orientaci jak s kompasem tak i podle terénu a začali se připravovat na noční ponor. Ten jsme naplánovali na 19:00. Nastává proto kontrola svítilen a dalšího vybavení. Při vstupu do vody si připadám jako vánoční stromeček, protože ovládat foťák na pravý ruce, svítilnu na levý, současně nasvěcovat fosfor na kompasu, tlakoměru a hloubkoměru spolu s ovládáním BCDčka mi připadlo najednou skoro nemožný. Obzvlášť, když mi k tomu ještě došly baterky u lampy a já musel použít rezervní nouzovou baterku. Po skončení nočního ponoru nás ještě čeká nesnadný pochod s kompletním vybavením vážícím okolo 20kg přes asi 100m dlouhou mělčinu, plnou špicatých korálů a kůži rozdírajících rostlin. Ujištění, že smrtelně jedovaté stone fish se zde vyskytují jenom výjímecně, mě taky moc neuklidnilo. Tímto ponorem jsem skončil kurz a nezbývalo, než to zapít v místní restauraci.
16.2.
Vstáváme už těsně po osmé a hned po snídani (fruit porige a fruit with joghurt) si balíme věci, abysme stihli odjet včas do přístavu. Bohužel jsme si předem špatně dohodli cenu za odvoz, a tak namísto obvyklých 100B za taxi jsme nuceni zaplatit 300B. Částečně to ovšem vyrovnávají lístky na loď, které kupujeme o 100B levnější, než jakou mají cenu. V přístavu si ještě musíme vyzvednout můj potápěčský průkaz, výměnou za 7200B, které zde vybírám v bance. Po té, co se dostáváme na loď asi v 13hod, odplouváme směrem ke Ko Samui a dál do Surat Thani. Avšak přistání v PHH, vzdálenýho asi 60km východně od Surat Thani, neprobíhá úplně bez problémů, protože na moři jsou momentálně velké vlny. A tak se všichni při vylodění vesele motáme, jako by se tu zdarma fasoval rum. Po zhruba hodince se autobusem dostáváme do Surat Thani (bus je v ceně lodního lístku), a protože chceme pokračovat rovnou dál do Khao Sok National Parku, uvěříme řidiči charteru a necháváme se odvést před nám už samozřejmě dobře známou tourist office, kde nám nabízejí výhodný odvoz "jen" za 1000B. S díky odmítáme a po menší potyčce s řidičem charteru, kdy se z nás snaží dostat 300B a odvést nás zpět na autobusové nádraží, odcházíme hledat ubytování. Zůstáváme v celkem pěkném hotýlku Batong a pokojík i s vlastní sprchou a záchodem nás přijde na 200B. Večer se jdeme projít po nábřeží, kde je už osvědčený night market a připravuje nám celou řadu lahůdek. Jednou z nich je výborná krabí rýže (30B) a jako vždy neodolám při pohledu na coconut (10B), který mě opět zklamal. Podařilo se nám také koupit plnou tašku banánů (5B), takže zbyde i na snídani.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 ] Další >
