Autor: Jirka [2008-02-20]
Tentokrát máme na autobus větší štěstí. Kanaďanka, Francouzi, Slováci, hladké překročení hranice, tj. pěšky, autobus zvlášť, tři úřadovny a už je tu ostré horké bolivijské sluníčko. Město na břehu jezera se jmenuje Copacabana a má své kouzlo. Zajímavý kostel, konstruktivistické činžáky a autobusovou zastávku, kde se přesedá mezi peruánskými a bolivijskými autobusy. Mládí dojídá paštiky, jdu na nábřeží na titicacského pstruha na bylinkách, vypadá jako platýz, je za 15 bolíků a je výborný. Bolivijský autobus nevypadá, že ví kudy jede. Aspoň si jezero dobře prohlédneme, kolemjsou travnaté pahorky lemované v dálce ledovými štíty. Dojde i na přívoz. Autobus zvlášť na prámu, cestující si rádi zaplatí pětikorunu za motorový člun.
Z následujících zatáček je špatně každému, zasněžené hory jsou stále blizší a kouzelnější. Jsme na náhorní rovině, altiplanu. Melancholický soused v autobuse je Bolívijec s rodiči v Německu. Zná Prahu a fandí fotbalistovi Barošovi, protože vypadá tak bolívijsky. Ptá se, zda je Baroš cikán. On sám žije v demokratické republice východní Timor. Teď se přijel dojatě podívat na Evovy reformy, následuje komplikovaná politická diskuse vedená v chudé angličtině, malajštině a španělštině. Fučíkův hrob, někde tu bude. Spíš ví o tom, jak rodina někdy po válce pomáhala jinému Evropanovi k bolivijskému pasu. Ten pak úspěšně modernizoval bolívijskou armádu. Byl to takový tichý pán, přátelil se hlavně se Židy. Víc by asi věděla jakási blonďatá komunita kolem Santa Cruz. Evo se pustil do znárodňování velkých podniků a proti pokusům o autonomii Santa Cruz a snahám altiplana o připojení k Chile. El Alto, no nazdar.
Na hliněných vymlácených ulicích jsou zpomalovací prahy. La Paz je pod ním v kaňonu a pohled je hearthbreaking. Město v širokém údolí kolem cesty ze 4 tisícového altiplana do 2 800 vé nížiny. Z ní se ovšem zvedají zasněžené 6 tisícovky a jejich vrcholky jsou vidět jakoby vzrůstaly z altiplana. Timořan slzí. Ubytováváme se na židovsko – indiánské obchodní třídě Illimani. Jsou tu také místní cestovky, co nabízejí výlet s horským vůdcem na Huana Potosí, výstup v ledu a po tmě, za to ale do 6 088 metrů. Radek zkouší první konzultace o tom nápadu.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ] Další >
