Autor: Jirka [2008-02-20]
Ranní vulkán Tunapa, 5 400, s pasoucími se lamami. Až nahoru na kopec vylezl jen Angličan, nám stačí okraj malebného kráteru. V poledne odjede z vesnice linkový autobus do Uyuní. Všimneme si toho, protože džíp pod náhradním anglicky mluvícím řidičem odmítá nastartovat. Angličan je ovšem dokonalý. S pověstným klidem poradí auťák roztlačit na zpátečku, potom do drátů přístrojové desky někam zastrčí mp přehrávač a za songu One night in Bangkok a soundtracku z Butch Cassidy a Sundance Kida vyjíždíme do solné pouště ke kaktusovému ostrovu Isla Pescados. Ostrov. Džípy, motorky, teplo, Amerika, modrá obloha, obrovské kaktusy, velký kuřecí řízek a šťastné shledání s původním španělským řidičem navíc se slibem slevy za vzniklá drobná utrpení. Odpoledne slaná planina úspěšně překonána a ocitáme se v nevlídné prašné krajině pod patronátem Evropské Unie.
Vesnice San Juan, Radek s Natali jdou hrát fotbal s indiány, já jdu zkusit štěstí na místní rozpadající se hřbitůvek s doškovou kaplí, zda tam nebude hrob Julia Fučíka. Nákup piva v místním konzumu, ubytování v horním patře chlívku, prasátka i děti smluvního pracovníka cestovky jsou přítulná. Teplá voda stačí Natali na umytí vlasů, studená na opláchnutí ostatních. Náš řidič sežene buřty z konzervy. Vrháme se na zbytky kuřat a vína od sousední přejedené výpravy hlučných izraelských děvenek. Je první jarní den, vždyť jsem na jižní polokouli a první jarní den má přece svátek Radek. Pokus o oslavu na místní kokainové diskotéce selže, je zavřeno. Necháme si tedy aspoň vyprávět od Australanů, jaké je to na diskotéce Lávka v Praze.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ] Další >
