Autor: Jirka [2008-02-20]
Ranní probuzení s vyhlídkou na střechy téměř malostranské. Projdeme si rozlehlé uličky starého Potosí, paneláková předměstí tu nejsou, okraje přecházejí přímo do hornických slumů. Spousta advokátních kanceláří, univerzita, průchody, náměstíčka, školáci valící se ulicemi, pěší zóny. Povoluji siestu formou společensky únosné restaurace s výhledem na střechy a stříbrnou horu. Cestovky zprostředkovávající stříbrnou horu mezitím zavřely, ještě že máme známé v Koala tours. Tričko s nápis LFŠ v irštině získalo irského zaměstnance. Povolí nám přeskočit úvod a rovnou nás napojí na domorodého průvodce, anglicky mluvícího člena jedné rodinné štoly. Nakoupíme na tržišti velké láhve limonády, koku a dynamitové patrony jako dárky pro horníky.
Jdeme fárat. 400 m pod zemí najednou horník začne nadávat na Eva, čímž Evovi začnu fandit. Korupce, ale do Argentiny můžou na občanku. Hrudkovna, horké zaprášené štoly, usměvaví horníci s tvářemi nacpanými kokou. To vše v těch 4 000 metrech. Chodby vyplněny kmeny pro snazší prolézání. Předvedení odpalu dynamitem. Ve štole, samozřejmě. Náš průvodce nás učí přezdívky členů jeho rodiny a předvádí na tom bolívijský smysl pro humor. Jemu třeba říkají lamafucker, když se to přeloží. Ptám se, jaké to je, vzal to, ale neodpověděl. I přes ochranný oblek jsme jak prasata. Noční život v hornické čtvrti jsme si odpustili. Ve městě ovšem nic moc, v deset bufáče zavřou. Několikahodinové přehrávání karty na flashku vedle hezounké Japonky je alternativa.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ] Další >
