Autor: Jirka [2008-02-20]
Na výletu k fialovému kráteru jsme se nedohodli. No ale kamioňáci zablokovali cestu do La Pazu, bude objížďka přes Sucre. Nakládání kontrabandu na prašném předměstí dá čas zmrzlináři na křižovatce. Krajina pod 3 000 se zazelená, u potoků rostou vrby. Při každém při brzdění se kolem autobusu sesypou místňačky za bolíka vařené brambory s vajíčkem v igeliťáku, no, co bychom za to ale později v Brně dali. Sucre zpustlá předměstí, továrny na okolních horských hřebenech. Autobusové nádraží vypadá na dlouhé čekání na přípoj, ovšem odjezd není nejasný, spoj musí za světla stihnout sjet do údolí. Radek s Natali odmítnou exkurzi na náměstí přesto že houf taxíkařů to za dvacet minut slibuje. Že radši budou jíst, nebo co. Příjemné koloniální náměstí s palmami, presidentským palácem. Sucre je jedno ze dvou hlavních měst Bolívie, proto je na něm nápis V jednotě je síla. Universita, studentky, co vlastně v La Pazu? Chytit taxík zpátky chvíli trvá, no polívku na autobusáku ještě stihnu. I koupit známky na pohledy na nádražní poště. Organizátorka naší cesty do La Pazu, podobná té v Salar de Uyuní, pak už sehnala autobus, ještě tak řidiče. Potom ovšem už je třeba spěchat a málem zůstanou venku krosny i Natali. Noční zastávka na večeři u jídelny ve stylu Borneo. Měsíc, tma, cestující místní, ale i Angličanky a Brazilec bez zavazadel. V televizi reportáž o návštěvě íránského presidenta v Bolívii. Jízda nocí s měnícími se cestujícími. Žádné zastávky jsem si přitom nevšiml, no snad nám nikdo nic nebo někoho neodnesl.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ] Další >
