Autor: Jirka [2008-02-20]
Probuzení zimou na dálnici Cochabamba – La Paz ve 4 500 metrech. Travnatá krajina na hraně altiplana přechází v blátivou, studenou, smrdutou křižovatku s pár domy a nevábnou hospodou. V La Pazu na nádraží je potom třeba se rozhodnout. Radek s Natali se pokusí o 6 088 metrů Huana Potosí, část výstupu v přezkáčích ve tmě, mrazu a po ledu. Volím možnost návštěvy severní Chile. Lístek kupuji u stánku se slečnou ječící nabídku autobusem až do Buenos Aires. Tradiční nakládání kontrabandu v El Alto. Chilská krajina začne už u odbočky u kasáren. Horniny jsou více do žluta prostoupené načernalými pruhy a body. Badlandy, strniště, neznámá chroští, spousty lam. Napravo vystoupí obrovské vulkány. Bolivijský Sajama s ledovcovou čepicí a chilská vzorně kuželová dvojčata Parinacota a Pomerape. Černá, s bílou špičkou. Hraniční jezero Chungará s plameňáky, za ním laguna se spoustou ostrůvků, výstavní obloha, případný tour džípem cestu autobusem může jen nepatrně doplnit.
Na hranicích je rentgen hledající ovoce a pes na drogy. Do rentgenu jdou i barevné rance cestujících trhovkyň. Je to zdržení a na křižovatku u Putre přijede autobus až v půl sedmé, noc přijde brzy. Autobus nemá povolení vojenské posádky pro vjezd do Putre a 5 km s krosnou po silnici tedy pěšky, se zbytečnými pokusy o stop v protisměru. Západ Slunce mezi horami, východ dvou planet. Na kraji Putre už úplně potmě setkání s Pacha mamou, správkyní hostalu s obrovskými pokoji, mám pro sebe na dvě noci tři postele. Cena po dlouhém telefonování kamsi přepočtena na 13 USD. V dalším podobném pokoji je Guillaume, příležitostný dělník z Avignonu. Objevuje už několik měsíců, že Chile je příjemnější než Francie. T – mobile ani hotmail tu nefungují. Spojení s mládím, druhou částí výpravy, zmizelo. Noční život nic moc, povídám si chvíli s eskymáckým psem.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ] Další >
