Autor: Jirka [2008-08-18]
Autobus 248 odjíždí ze dvora kanceláře dopravních podniků. Přes ulici se dá dát typická salvadorská snídaně. Je to taková špinavější anglická, budoucí zdravotní sestřičky to jedí taky. 248ka se vyřítí horskými serpentinami vysoko nad město, na konečné je i vrchol vulkánu Izalco pod námi. Fouká vítr a je najednou dost zima. Správci parku rozhodnou, že dnes se nepoleze na Santa Anu, ale na Izalco.
Na Santa Aně je mrak a navíc po nočním zemětřesení u pobřeží a výbuchu jedné kolumbijské sopky se čeká i její výbuch. Zima už je i salvadorské dvojici a rázné Holanďance. Ta se tu toulá už druhý měsíc a pořád něco mele, naštěstí většinou španělsky. Výhled z terásky na jezero v mraku není. Na Izalco se nejdřív seběhne po schodech džunglí a potom zase nahoru škvárou. Průvodci jsme úplně volní. Naštěstí se dostaneme pod křídla příslušníku ozbrojené turistické policie, ten žádné peníze nechce, ochotně radí kam šlápnout a na všechny počká.
Na vrcholku rozervaného kráteru pšíká horká pára a studený vítr duje opravdu o závod. Obloha je modrá. Zpátky se po popelu klouže, to jde rychle. Potom ovšem po těch schodech pralesem k autobusu, Holanďanka je vyběhne, ostatní to taky zkoušejí. Pomalu, jsem v tropech. Cesta je nekonečná. U bufetu na konečné autobusu se ovšem zase sejdem a o mých posledních metrech na korbě náklaďáku nikdo neví. Holanďanka diskutuje o koupání v jezeře a Salvadořani mi najdou, že k Tazumalu jede 218ka, to neví ani LP. Holanďanka vyskočí na křižovatce ještě v horách, vyloví ze křoví krosnu a zmizí na stopa k moři. Na kraji města Santa Ana nás pak přehází všechny do jiného, podezřelého autobusu, co začne kroužit všemi pravoúhlými ulicemi. Všimnu si svého rohu a včas vyskočím.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 ] Další >
