Autor: Jirka [2008-08-18]
Mikrobusek do La Esperanza vyjede v 5, 30, vejdou se všichni, jen ti co přišli dřív sedí na polštářku. Rádio hraje Esta noche no a cesta není tak příšerná jak straší mapa. Místy je i nový asfalt a prašné úseky ho dostanou brzo. Zase tropická džungle míchaná s borovicovými lesy, strmé propasti střídané vesničkami v zahrádkách, kvetoucí marihuanová políčka. Honduras bude celý usměvavý a při tom odpovědně zdrženlivý. Spolucestující Bangladéšan je také takový, poradí při přestupu v La Esperanze podnik Miké, kuřata k pozdní snídani.
Průvodčí navazujícího autobusu po divokém sjezdu z hor přehlédne, že už jsme v rovině. Ozvu se tedy sám, průvodčí se zastydí a zařídí nápravu. Při spatření autobusu v protisměru, kam potřebuji, donutí oba rozjeté autobusy dupnout na brzdu, přeběhnu dálnici a je to. Dálnice se opět zanoří do hor. Autobus je téměř evropský, cestující méně. Na odpočívadlech se do něj vnucují různí prodavači odpustků. Velmi zaujme 200 kilový svižný Američan prodávající B vitamínový komplex od Alka-Setzer.
Divadélko sklidí potlesk a každý si koupí krabičku. Je už odpoledne, cesta je únavná, vystupuji na křižovatce u La Guama a místním spojem mezi palmovými háji a poli s cukrovou třtinou do Peňa Blanca. Místním magnetem mají být mohutné vodopády a jezero s neuvěřitelným množstvím ptáků a pivovarem na břehu. Vodopády ve výstavní zahradní a vilkové čtvrti jsou na konci období sucha dost vyschlé a k jezeru se nedá dostat buď přes rákosí nebo přes oplocené pozemky hotelových ubytoven pro rybáře. No tak si to všechno nechte, stejně je horko na náročnou turistiku. Přímo uprostřed miniměsta roste obrovský strom ceiba ovinutý bujnou zelení, liánami, bromeliemi i keři, spíše biotop než strom. Cibercafé je hlavně opravna skateboardů, ovšem jeho provozovatel je i počítačový nadšenec a má DVD vypalovačku, sláva. A u stromu ceiba je cukrárna s kremrolemi.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 ] Další >
