Autor: Jirka [2008-08-18]
Oživování se tropickou snídaní, focení plastikové židle, od večera v koruně stromu pod terasou. Spáleniny z pláže, odřeniny a namoženiny z horského výletu po noční pařbě, byť mírné, začínají ustupovat. Turistka, co sem přijela předvádět své šatičky a upraveného yuppie svalouše si u snídaně odsedla. Na rozloučenou se objeví se majitel Frank, švýcarský vysloužilý hippiek. Na zpáteční cestu do Davidu se přilepím na párek kalifornských seniorů, protřele znají čas odjezdu bárky na pevninu a navazující levné spojení do města, celkem za 5 dolarů.
Z místního autobusku se dají tropické vesničky a jejich obyvatele poznat lépe, cesta vede většinou pískem, ale otevře se i výhled na zelené pahorky s vulkánem Barú v pozadí. Na křižovatce Horconchillos na hlavní silnici se spolu místními brzy podaří stopnout dálkový autobus. Letmé rozhlédnutí se po malém autobusáku uprostřed malého špinavého davidského tržiště, colectivem k obchoďáku Super99, nákup vody, rychle u praštěné izraelské majitelky Purple house hostelu Andrey přebalit odloženou krosnu a taxíkem zpátky na autobusové nádraží, snad něco pojede dál.
Do Paso Canoa, kde je hraniční přechod do Kostariky. Hraniční úřady a banky jsou utopeny uprostřed tržiště, tentokrát obrovského a hodně nechutného. Po posbírání razítek, co kdyby je někdo chtěl na jiných pseudohranicích vidět, a vytažení hrsti colónů z bankomatu hup do slušně vypadajícího autobusu do Neuilly, blízkého městečka s dálkovými spoji. Spolucestující kdákají do mobilu, tropické úsměvy nikde, přejezd do jiné země se tedy přehlédnou nedá. Navazující autobus v Neuilly těsně ujede, pozdní siesta proběhne na nádraží. Cesta do hor v odpoledním autobusu už za odpoledního tropického deště. Výhledy na papájové a ananasové zahrádky, řeku s pralesem a duhou. Provinčního městečka San Isidoro General dosaženo po tmě. Náměstí žije, moderní katedrála je obrovská a osvětlená. Hotely jsou plné, hotel Chirripó na náměstí poskytne poslední pokoj, když se z hotelové restaurace nehodlám pohnout dál a hrozí, že se začnu kamarádit s místní čarodějnicí. Na rohu náměstí nalezen bar s pivem. Trochu hlučný, vedle je obchůdek s obrovskými ananasy, tamarindy, passion fruity a banány, vodou, sušenkami a radou, odkud jede ranní autobus do hor. Je hluboká noc, 24 stupňů. Při přebalování do hor zjištěno, že krosna je z kostarických autobusů dost potrhaná, noční šití je na úkor pečlivé přípravy kulicha, spacáku a svetru na případný zítřejší bivak. Jak se ale ukáže, ještě, že jsem s tím netahal.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 ] Další >
