Rabaul bývalo hlavní městem provincie East New Britain ve státě Papua Nová Guinea. Až do 19. září 1994. V ten den vybuchla sopka Tavurvur, která pokryla celé město včetně důležitého letiště sopečným prachem a de facto život ve městě zastavila. Dnešní hlavní provinční město je 20 kilometrů vzdálené Kokopo. Zničené městou Rabaul má díky permanentní aktivitě vulkánu Tavurvur zvláštní a neopakovatelnou atmosféru. Stejně jako vlastní sopka.
Řeka Sepik je mezi cestovateli pojmem. Magická řeka, která se vine horami do tajemného vnitrozemí ostrova Nové Guiney. Neuvěřitelná tropická krajina, domorodé vesnice, tradiční rituály, příjemní domorodci. To vše můžete vidět, pokud se po řece vydáte.
Hrdosti indiánských kmenů rozmach barokních měst rád ustoupil. Velmi španělské město Gracías je vnořeno mezi nepřehledně promíchané horské hřebeny s banány a borovicemi. Potom indiánské zdrženlivé úsměvy vystřídá nevázanost karibského pobřeží. Temně černí Garifunové si ovšem temperamentu užívají s rozvahou. Není třeba se přehnaně unavit v poklidu vyhřátých Cayos Cochinos. I zimující hnědí floridští pelikáni tu generacemi pěstovanou lenost rádi přijali. Nechtělo se moc pokračovat zpátky do hor a k nedávno objevené mayské metropoli u městečka Copán.
Z obrovské moderní aglomerace San Salvador je lépe prchnout do města Santa Ana. Je koloniální, malebně špinavé a vlídné. Městské autobusy vás z prostředka pestrého tržiště dovezou k vulkánu Izalco nebo k mayskému městu Tazumal. V celém státečku je odevšad vidět vždy nějaký ten majestátní sopečný kužel.
Jak v téhle rozesmáté zemi mohli vzniknout tuhé diktatury a surové války? Město Granada je dobrá nálada sama a ještě se dá povzbudit vynikajícím mojitem. Centrum je plné opravených koloniálních budov a katedrál. Boční zchátralé uličky zase nabízejí pohled na vulkán Mombacho. Koupání v jezeře Nicaragua na ostrově Omotepe, koupání v kráteru v laguně Apoyo, ani nechybělo moře, ke kterému je blízko odevšad. Příště.
Upravené silnice divokou horskou džungli kouzla zase tolik nezbavily. Sopky si čmoudí dál, vodopády se ukazují průhledy v zeleni. Vrcholem je turistický chodník na Cerro Chirripó, jeho horská chata na alpínské louce se ukáže být vhodným místem k politické diskuzi. Základnou k výletům se stalo město velkých cukrových kremrolí, Cartago. Pěší zónu má zrovna obsazenou bakelitovými krávami.
Panama je země Průplavu. Také k ní ale patří provincie Chiriquí. To jsou procházky bramborovými poli a džunglí kolem Vulkánu Barú. A potom zatoužíte se na masív vulkánu podívat z pláží malých opuštěných tichomořských ostrůvků v zálivu Chiriquí. Dobře se to vzpomíná na domov v průzračné zátoce chráněné palmovým hájem a korálovým útesem, kde do bílého písku padají kokosové ořechy a schovává se v něm chlupatý krab.
Fotogalerie z argentinské částí "Cesty na jih". Začínáme na ledovci Perito Moreno, následuje národní park Fitz Roy, jezero Bariloche, město Cordoba, vodopády Iguacu a Buenos Aires.
Fotogalerie z brazilské částí "Cesty na jih". Začínáme u světoznámých vodopádů Iguacu, následují města Paranagua a Curitiba, Araukarie a skály Velha, národní park Itatiaiam, města Parati a Rio de Janeiro a také hlavní město Brasilia.
Fotogalerie z chilské částí "Cesty na jih". Proletíme se nad Andy, navštívíme ostrov Magdalena, město Punto Arenas, národní parky Torres del Paine, Huehuerque a Coquillo, vulkány Osorno a Villarica, nesmíme minout hlavní město Santiago de Chile a přes město Valparaiso pokračujeme do Argentýny.
