Autor: Jarda [2005-03-04] (Psáno jako On-line reportáž)
Vsechny vas zdravim a dekuji za vase mile ohlasy.
Dneska vam napisu o meste Kyjeve. Osidleni zde bylo jiz velmi davno, od cca 5.-6. stol. po Kr. zde vznika opevneny bod, postupne rozsirovany v mesto, ktere se stalo od cca 10. stol. centrem Kyjevske Rusi a za Jaroslava Moudreho prozilo v 11. stol. obrovsky architektonicky rozvoj. Mesto dle legendy zalozili tri bratri - Kyj (dle neho nazev mesta), Scek a Choriv se sestrou Lebedi (po ni se jmenuje zdejsi ricka, pritok Dnepru).
Nejstarsi cast mesta, a v jeho okoli i dnesni novejsi centrum, se nachazi na pravem brehu Dnepru. Dnesnim centrem je namesti Nezavislosti (Majdan Nezaleznosti, mistnimi nazyvany proste Majdan - plni funkci naseho Vaclavaku), postavene v imperialnim stylu, nutno vsak rici, ze vcelku citlivem. V jeho stredu se nachazi mohutny sloup, nesouci na hlavici vysokou zenskou sochu, Matku Ukrajinu.
Okolo se nachazi verejne budovy a vychazi odtud na jih ulice Chrescatik, hlavni severojizni osa mesta, ktera zde plni funkci Narodni tridy v Praze. I okoli Chrescatiku nese imperialni raz. V blizkosti ulice Chrescatiku se nachazi budovy vlady, prezidenta a parlamentu, dluzno rici, ze jde vesmes o budovy heroickeho stalinskeho baroka, ktere spise nahani hruzu, nez by davaly obcanum radost. Vyjimkou je jen blizky Mariinsky palac, postaveny v baroku, pripominajici nase barokni palace. Postaven byl architektem Rastrellim, nese nadhernou modrobilou fasadu; slouzi dnes pro reprezentacni ucely, zejmena pro zahranicni navstevy.
Na sever od Majdanu se nachazi tissi cast mesta, moje velmi oblibena, soustredena kolem severniho cipu Vladimirske ulice, pri Andrijivske hore. Nachazi se zde navrsi, ktere se pomerne prudce svazuje k Dnepru a diky sve strategicke poloze se stalo zakladem opevneneho bodu. Dochovaly se zde stare valy z cca 6. stol. Za knizete Vladimira (za neho byla pokrtena cela Rus) zde byla pevnost (resp. opevnene město), pozdeji dale rozsirovane, za Jaroslava Moudreho jiz bylo zhruba trikrat vetsi nez za Vladimira. Mesto bylo obehnano drevenymi a kamennymi bastami a hradbami, k mestu patrila i ctvrt pod navrsim, tzv. Podil, tj. dolni mesto, kde se soustredovali remeslnici a kupci. Zdejsi namesti se prilehave jmenuje Kontraktove namesti.
Na Andrijivske hore se za casu pohanskych nachazela dve obetiste, zaklady jednoho z nich jsem nasel vyznaceny na zemi, v podobe kruhu se ctyrmi vycnelky, kde staly patrne idoly. Po prijeti krestanstvi zde byla pobliz postavena Desjatinna cerkov, chram v byzantskem stylu. Chram stal do 13. stol., kdy byl znicen Tatary, dodnes jsou zachovany jeho zaklady. Blizko odtud dnes stoji nadherny barokni chram Sv. Onreje, v tzv. kozackem baroku. Na jiz. cipu mesta (uz za Jaroslavovy doby) se tycila mohutna Zlata brana, jako soucast opevneni, dnes postavena v rekonstrovane podobe. Opevneni mesta v Kyjevske Rusi vyuzivalo zejmena prikre srazy k rece na severnim a vychodnim okraji mesta.
Za Jaroslava byl tez postaven klenot cirkevni architektury (nachazi se jizne od Andrijivske hory), v centru tehdejsiho mesta, kousek na sz. od dnesniho Majdanu. Jedna se o Chram Bozi Moudrosti, tj. Chram Sv. Sofie (Hagia Sofia), ktery se ispiroval stejnojmennym chramem v Konstantinopoli. Chram je z 11. stol., je postaven v byzanstkem stylu, dodnes je z velke casti dochovan v puvodni podobe, byt byl zcasti prestaven. V interieru dochovany puvodni mozaiky, jimz vevodi Bohorodice Oranta, tedy Matka Bozi s rozpjatyma rukama. Atmosfera uvnitr chramu je tezko popsatelna, velmi duchovni. Naproti Sofie stoji chram Sv. Michala, dnes rekonstrukce mohutneho chramu, zniceneho za Stalina. Dnes stoji v puvodni krase. U obou chramu stoji zvlast zvonice, ta u Sv. Sofie je barokni, tj. nikoliv byzantska.
V jizni casti mesta, jizne od Mariinskeho palace, se nachazi klasterni komplex Kyjevo-Pecerska Lavra s nekolika nadhernymi chramy, pod dvema z nich se nachazi soustava jeskyni, zcasti umelych, v nichz jsou pochovana tela mnichu, dochovana v mumifikovane podobe. Tela jsou v rakvich, zabalena, nekdy je odhalena napr. ruka. Je zde pochovan i Nestor, prosluly letopisec. Soucasti systemu je i nekolik podzemnich kostelu. Verici sem prichazeji se svickou v ruce, tj. neni zde jine osvetleni. Cesta se svici v ruce chodbami je velkym dychovnim zazitkem.
Mejte se hezky, zdravi Jarda
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 ] Další >
