Moluky 2004

Autor: Aleš Vostrák [2005-08-21]

Banda

25.1.

Vstáváme už v šest, abychom byli na lodi včas. Ta ovšem připlouvá s pětihodinovým zpožděním. Jídlo na lodi není nic moc a tak už se moc těším na Bandu, kde budeme asi za 8 hodin a kde, jak pevně doufám, dostaneme něco lepšího. Rinny, kterou jsme potkali na lodi, nám doporučuje příjemný pensiónek Rosmina, který sice stojí 50000 na osobu s plnou penzí, bez jídla pak jenom 35000, ale domácí atmosféra a hlavně vynikající kuchyně nás nutí zůstat. Večer si tak dáváme ještě jedno jídlo a jdeme spát.

26.1.

K snídani je palačinka a kafe. Hned potom se jdeme podívat do pevnosti fort Belgika. Nevynechali jsme ani zdejší slavnost a malou procházku kolem celého ostrova. Cestou kolem přístavu jsme si prohlédli přírodní akvária se žraloky a tady se k nám tady připojil další průvodce. Ukazuje nám cestu, kolem které se pěstuje cinamon, muškátový oříšek, jak se loupe a suší, kde rostou mandle a dovedl nás na místo, kde je údajně nejlepší šnorchlování z celého ostrova (na severovýchodě). Nazpátek se vracíme přes letiště, což je malá, vyasfaltovaná plocha svažující se k moři a celá posetá šlupkama od banánů. Po obědě jsme si chtěli jít zašnorchlovat, ale nějak jsme to s jídlem přehnali, a navíc to vypadá, že bude pršet, a tak se jenom jdeme zeptat do Merpati, kdy a za kolik se dá letět zpět do Ambonu. Cena nás příjemně překvapila. 332000 do Ambonu nebo 125000 Amahai. Letá se každé úterý v 8:50. Volíme Amahai a zamlouváme si let na 3.2. Rezervovaný let je nutné zaplatit den pred odletem. Večer mířím do hotelu Moulana. Jediného místa na Bandě, kde je možné domluvit potápění. Majitel hotelu a zároveň divecentra vypadá jako klasická mafiánská postavička z levnýho americkýho filmu, který na druhou stranu výborně zapadá do koloniálního stylu hotelu, nemá moc náladu se se mnou hádat o ceně, a tak nakonec zustáváme na 200$ za tři dny. Každý po dvou ponorech, z toho jeden na vzdálenější lokalitě Hatu.

27.1.

Ráno se rozhoduju spíš jenom pro šnorchlování, a tak bereme Boba, syna majitele Rosminy, a vyrážíme kousek za letiště na kamenité pláže s príšerným vstupem do vody, ale zároveň s neuvěřitelně krásnými korály, které jsou všude kolem. Chvilkama sice trošku prší, ale na koupání to nevadí, protože je stabilních 32°C a moře má u pobřeží na černém písku určitě přes 35°C. Z letištní plochy, na kterém jsme se před chvilkou procházeli, teď vidíme startovat malinké letadlo pro 15 lidí, které mám prolétá nad hlavami, jenom těsně se vyhýbá kopcům na protejším ostrově Banda Besar a mizí na Seram. Příští úterý s ním poletíme my do Amahai. Ve dvě se vracíme zpět na oběd. Máme opět BBQ rybu, rýži a salát. Jako druhý chod je kuřátko na kari s bramborem a nakonec banány. Po tomto každodenním jídelním masakru si musíme jít odpočinout. Na odpoledne si domlouváme s Rinny ping-pong ve škole, kde vyučuje angličtinu. Překážku, kterou kupodivu není ani to, že se jedná o muslimskou školu, které šéfuje poněkud fundamentalistický fanatický ředitel, ale spíš to, že nemáme míčky ani pálky hravě vyrešíme tak, že je jdeme na trh koupit. No a rovnou bereme ještě dvě pivka od cesty a taky proto, že je úterý(15000). U Boba je pak necháváme vychladit. Po pinčesu, do kterého se zapojily i Rinniny studentky, následuje náš oblíbený večer s karaoke.

Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ] Další >


Související odkazy

(c) Uvedení autoři & Asmat 2004 - 2023, design by KamData [Privacy]