Autor: Aleš Vostrák [2005-10-23]
12.3.
Dnes vstáváme v 6.15 hod, opouštíme hotel a už rychle uháníme do CK, kde máme domluvený sraz v 7.00 hod. Poté, co jsme zjistili, že se zatím odjezd nekoná, jdeme se nasnídat do protějšího holandského pekařství, kde už mají naštěstí otevřeno. Po dobré snídani s avokádovými džusy konečně vyjíždíme ulicí Jalang Suderma v 7.45 a to ještě postupně sbíráme po celém městě další cestující, až malý busík doslova praská ve švech. Jakmile jsme kompletní, zastavujeme ještě asi na hodinu v centrále společnosti, kde se ověřují pasy a jízdenky. Nakonec už skutečně jedeme a doufáme, že do přístavu dorazíme podle plánu asi za 3,5 hod. Cesta ubíhá nekonečné pomalu a když postupně opouštíme město, dostáváme se do zvláštní krajiny, sestávající se z lomu s červenou hlínou, pahýlu stromů a ropovodu. Jako už tradičně se nám cestou porouchal autobus, takže náš cíl je zatím v nedohlednu. Do Butonu dorážíme asi po 6 hodinách. Docela nás překvapilo, že i dnes muže takhle vypadat přístav. Je to velmi podivné malé městečko s prkennými chatrčemi, se společnými záchody v podobě latrín nad vodou a s prašnými cestami místo silnic. Máme pocit, že jsme se dostali o několik století nazpátek a proto jsme milé překvapení, když vidíme už pro nás připravenou moderní loď. Dalším přístavem, kde přestupujeme, je Batam, odkud je to do Singapuru už jen kousek. Máme štěstí, zrovna vyplouvá předposlední loď a tak jsme rádi, že ještě dnes uvidíme Singapore. Modernizace lodi i oblečení pasažéru nás upozorňuje na to, že opouštíme Indonésii a blížíme se do plně civilizovaného státu. Ve World Trádě Centre nás nejdříve ceká pasová kontrola a potom nepříjemné zjištění, že nám při cestě autobusem zmizely z batohu peníze, připravené mimo jiné také pro řidiče místního MHD. V automatů tedy vybírám 50S$ a následně kupují poněkud dražší vodu (1,5S$), abychom měli drobné. Už na první pohled je vidět, že všechno tady perfektně funguje a má svůj pevný rád. Na Bencoolen St. se ubytováváme ve čtvrtém patře čínského komplexu ubytoven za 23S$. Protože je už pozdě večer, jdeme rychle do nedalekého Suntec City Tower v naději, že stihneme pověstnou největší fontánu světa. Škoda, přicházíme když zrovna končí večerní program ve 22.00 a tak nezbývá nic jiného než to zajíst dobrou večeří. Ve Victoria St. Food Court mají ještě otevřeno a tak si dáváme to, na co máme chuť a spokojeně odcházíme po náročném dní strávit poslední noc, která nás tady v Asii čeká.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ] Další >
