Uzbekistán 2006, aneb na Hedvábné stezce

Autor: Jarda [2007-02-09] (Psáno jako On-line reportáž)

Uzbekistan News - Tashkent issue - 6. 9. 2006

Všechny vás zdravím, mi drazí čtenáři,

po delší době pro vás zase vydávám váš cestovatelský občasník, tentokrát z cesty do Uzbekistánu. Včera ráno jsme přiletěli se ženuškou na taškentské letiště a brzy poté jsme dorazili do centra Taškentu. Místní čas je o tři hodiny posunut vpřed oproti ČR.

V Taškentu jsme se ubytovali v hotelu Uzbekistan, což je dost veliká budova lehce sovětského stylu, ale uvnitř velmi solidní. Nachází se přímo v centru města, při náměstí Amira Temura (tj. Tamerlána), který je tady považován za velmi významnou historickou postavu.

Včera jsme se věnovali průzkumu města, dnes jsme v tom pokračovali. Město se nachází v rovném terénu. Velmi mne zaujala jeho atmosféra. Město postupně prochází rekonstrukcí, nově jsou upravovány jeho části a je používána sice monumentální, ale velmi citlivá architektura, nesoucí orientální prvky. Tj. stavby jsou moderní, ale působí velmi sympaticky. Město je i čisté a upravené, protkáno zelení, často se objevují fontány. Působí dynamickým a příjemným dojmem. Jezdi tu i metro, jeho stanice jsou samy architektonickými skvosty.

Původně se zde nacházela osada Ming-Uruk (ve 2. a 1. stol. př. Kr.). V r. 751 město získali Arabové a stala se z něho významná karavanní křižovatka. Cca v 11. stol. mu byl dán dnešní název, který v turkickém jazyce znamená Město kamene. Můžeme v něm najít dvě části: jednak starší část, kolem Chorsu Bazaru, na západě města, a jednak novější část na východě, vystavěnou Rusy. Obě části odděluje kanál Anchor. Ve městě najdeme mešity a mauzolea, medresy (školy koránu) i křesťanské stavby.

 Taškent - pomník Tamerlána. V centru najdeme starší i novější stavby. Ve východní části, při náměstí Nezávislosti (původně Leninovo) je postaven pylon, na němž se nachází globus a mapa Uzbekistánu. Pod pylonem se nachází socha ženy nesoucí v náručí dítě. Kolem se nacházejí zajímavé moderní budovy a park a příchod ke komplexu je dekorován sloupovou branou, elegantně ozdobenou stříbrnými čápy. Poblíž se nachází i hrob neznámého vojína s podobnou sochou a věčným ohněm, z obou stran obklopen kolonádami nesenými sloupy. V kolonádách jsou seznamy 400.000 vojáků z Uzbekistánu, kteří položili životy ve II. světové válce.

 Taškent – Páteční mešita . V západní části, při bazaru Chorsu, se nachází nádherná Páteční mešita, ozdobená třemi mohutnými kupolemi, k níž přiléhá nádvoří. U mešity se nachází medresa Kukeldash, ze 16. stol., v průčelí dekorovaná postranními věžemi a monumentální branou, obdélníkového tvaru, do níž vede obloukový vchod. Uvnitř se nachází hezky upravené nádvoří a ubikace studentů a další prostory. V jednom z nich pracuje kaligraf, tj. tvůrce ozdobného kaligrafického písma. Ukázal nám své mistrovství tím, že nám napsal na pohlednici naše jména v arabských písmenech. Velmi hezky graficky zpracováno. Cca 2 km na sever odtud se nachází další muslimské centrum, Chast Imom, s medresou Barok Hon a blízkou mešitou. K mešitě přiléhá knihovna, v níž je chován unikátní skvost, Osmanův korán, ze 7. stol., považovaný za nejstarší korán na světě. Je psán na listech z kůže. Mohutný foliant Rusové odvezli do Peterburgu, nakonec byl ale vrácen a umístěn do těchto míst.

Včera jsme také navštívili představení La Traviaty ve zdejší Opeře s velmi pěknými výkony pěvců. Violetta byla velmi přesvědčivá, zejména ve třetím jednání. Alfréd zaujal příjemným lyrickým tenorem a otec Germont hladkým barytonem, který opravdu navodil otcovskou atmosféru, jak při recitativu s Violettou ve druhém dějství, tak s Alfrédem. Možná vás zaujme i cena lístků. Měli jsme pátou řadu v přízemí, tj. prakticky nejlepší místa, v ceně cca za dva dolary.

Ještě mám pro vás pár zajímavých postřehů ze zdejšího života. Město pulzuje životem, je možné zde potkat různé typy lidí; lidé jsou velmi přátelští, rádi pomohou a poradí. Oděni jsou jako u nás, občas lze zahlédnout ženy oděné konzervativně, i ty mladší, a se šátkem, ale není to nijak rozmohlá věc. Vcelku lide žijí jako u nás. Uzbekistán je striktně světský stát.

Zajímavostí jsou místní peníze, tzv. sumy. Kurz je cca 1200 sumu za dolar. V tom by nebyl problém, ale oni tu mají široce používané pětistovkové bankovky. A teď si představte situaci: směním 50 dolarů, dostanu 61.000 sumů, v pětistovkových bankovkách, cca 122 bankovek. A teď si je zkuste přepočítat. No a hlavně si je zkuste dát do peněženky. Ženuška obětovala kabelku, takže tam bankovky uschováváme, a jsme, a míním to doslova, "v balíku".

Při pohybu ve městě je nezbytné mít u sebe stále pas, kvůli možné policejní kontrole. Navíc je nutné do tří dnů získat registraci (tu už máme). No a oba dva jsme dost nápadní. Tuhle jsme stáli na peróně metra, už přijel vlak, ale přišel poldík a že nás bude kontrolovat. Tak nás vzal do blízké budky, tam nám prošli pasy a prohledali batoh. Ale pak nás propustili a přátelsky vyprovodili. Policisté jsou tady obecně velmi přátelští. Obrovskou výhodou je, že tady většina lidí (a to nejen policistů) zná rusky, zejména starší lidé, takže s komunikací nejsou problémy. A řada nápisů je v ruštině. Uzbečtina, abych nemluvil jen o ruštině, je turkický jazyk, příbuzná je tedy např. turečtině, turkmenštině či kazašštině. Je psána latinkou nebo v azbuce. Naučili jsme se pár slov, ale používáme je jen ze slušnosti. Tak např. běžný pozdrav je "salom" případně seriózněji "asalom u alajchum". Nashledanou "hajr", děkuji "rachmat".

Další postřeh: při koupi jízdenek na vlak. Přijdeme k běžné kase, žádáme o jízdenku a přijde řeč na to (ukazují se pasy), že máme cizí státní občanství. Paní nám mile oznámí, že nám lístky nemůže prodat, protože k tomu musíme mít povolení od cizinecké policie. Jdeme tedy na cizineckou policii, je hned na nádraží, ale policisté jsou na obědě. Tak zkusíme jinou variantu, kterou nám paní v pokladně poradila. Musíme cca 500 m dále, do jiné budovy, kde mají mezinárodní režim. Tam nám jízdenku prodají i bez souhlasu poldíků.

Ale to jsou všechno drobnosti, které vcelku nijak neznepříjemňují život. Lidé jsou tady přátelští a je tu co k vidění. A to je hlavní.

Zítra ráno vyrážíme vlakem do Samarkandu. Odtamtud se zase zkusím ozvat.

Mějte se krásně. Zdraví Jarda

Kapitoly: [ 1 2 3 4 5 6 ] Další >


Související odkazy

(c) Uvedení autoři & Asmat 2004 - 2017, design by KamData [Privacy]