Uzbekistán 2006, aneb na Hedvábné stezce

Autor: Jarda [2007-02-09] (Psáno jako On-line reportáž)

Uzbekistan News - Samarkand issue - 9. 9. 2006

Všechny vás zdravím

a děkuji za vaše ohlasy na zprávy. Včera dopoledne jsme dorazili do Samarkandu. Jeli jsme vlakem, cca 3 h 50 minut, a před polednem jsme dorazili do cíle. Ubytujeme se v hotýlku blízko centra, mimochodem velmi příjemném, s dvorkem a příjemným posezením pod sloupovím.

 Samarkand – Registan – celkový pohled . Včerejšek jsme věnovali základní prohlídce města a jeho největší pamětihodnosti, proslulému komplexu Registan. Samarkand, proslulé město na Hedvábné stezce, leží v rovinatém terénu, na jihu ho lemují vyšší kopce. Atmosféra města je již značně orientální. Jeho stavby, o kterých budu dále vyprávět, mu dodávají na majestátnosti, v níž se zračí jeho někdejší sláva. Jednu z nejslavnějších epoch město prožilo za vlády timurovské dynastie (největším jejím představitelem byl Timur Lenk, Tamerlán), cca ve 14.-15. stol. a poté za dalších vládců v 17. stol.

Prohlídku města zahájíme prohlídkou Registanu. Jde o nádherný komplex tří medres, postavených tak, že obklopují pravoúhelníkové nádvoří, kdy na každé straně nádvoří stojí jedna medresa a poslední strana nádvoří, jižní, je volná. Na západní straně se nachází stavba z timurovského období, Ulugbekova medresa; dokončena byla za Ulugbeka (Tamerlánova vnuka) v r. 1420. Říká se, že zde Ulugbek učil matematiku. Další předměty zahrnovaly teologii, astronomii a filosofii. Ulugbek byl jednak panovníkem, ale i vědcem, zabývajícím se astronomií. Ulugbekově medrese dominuje mohutné pravoúhelníkové průčelí s branou, po stranách s dvěma minarety. K průčelí přiléhají další tři stěny, vytvářející pravoúhlý dvůr (takový mají i další dvě medresy Registanu). Naproti Ulugbekovy medresy se nachází medresa Šer Dor, též s mohutným pravoúhelníkovým portálem, kterému po stranách dominují dva minarety a dvě mohutné kupole. Medresa byla dokončena v r. 1636. Na severní straně je pak medresa Tilla-Kari, ze 17 stol.

 Samarkand – mauzoleum Guri Amir. V Samarkandu je pochován již zmíněný Tamerlán, v mauzoleu Guri Amir, které se nachází na jihozápad od Registanu. Dominují mu mohutná kupole a dva minarety. Pod kupolí jsou náhrobní kameny Tamerlána, Ulugbeka, dalších členů Tamerlánovy rodiny a některých dalších významných osob. Domluvili jsme se s pokladní, aby nám otevřela za zvláštní poplatek vlastní kryptu, kam normálně turisté nejsou voděni. Krypta se nachází pod prostorem, kde jsou zmíněné náhrobní kameny. V kryptě jsou též náhrobní kameny. V r. 1941 otevřel kryptu sovětský antropolog Gerasimov. Zdejší průvodce vypráví příběh, že na Timúrově hrobě našel Gerasimov nápis, že kdokoliv otevře hrob, bude poražen nepřítelem ještě hrůzostrašnějším, než jsem já. Následující den, 22.6., Německo napadlo Sovětský svaz.

V r. 1908 byly za městem odkryty zbytky Ulugbekovy observatoře, kde se věnoval pozorování hvězd a vytvářel astronomické tabulky. Původní observatoř měla tři patra a v její dolní části se nacházel mohutný kvadrant, který Ulugbek používal pro svá měření. Z observatoře se dochovala dolní část kvadrantu. Jedná se o dvě souběžné "kolejnice", mezi nimiž se nachází schody; schody se nachází i po stranách kolejnic. Kvadrant byl původně dlouhý cca 60 m a jednalo se, jak název napovídá, o čtvrtinu kruhu. Na kolejnicích jsou arabskými písmeny vyznačeny stupně. Průvodce mi popsal, jak měření probíhala. Nad kvadrantem byla observatoř, která měla ve střeše otvory. Hvězdy byly pozorovány ve dne. Zní to divně, že? Mě to také zarazilo. Ale bylo to prý následovně: uplatňoval se tzv. efekt studny. Pokud se z hluboké studny díváte na nebe, údajně můžete vidět ve dne hvězdy. Tak tomu bylo i z hloubky observatoře. Na kolejnicích se přepravovala po menších kolejničkách (jsou naznačeny na kolejnici), destička a na kolejnici se odečítaly úhly.

V Samarkandu najdeme i další unikátní památky. Zmíním z nich alespoň mešitu Bibi-Khanym. Byla dokončena krátce po Tamerlánově smrti. Stavbě dominuje obrovské pravoúhlé průčelí. Za ním se nachází pravoúhlý dvůr, obklopený stěnami. Uvnitř dvora se po stranách nachází dvě menší kupole a v zadní části mohutná kupole. Celek působí úchvatným dojmem. Legenda říká, že mešitu nařídila postavit Bibi-Khanym, Tamerlánova čínská žena, jako překvapení, když byl Tamerlán pryč. Architekt se do ní zamiloval a odmítl práci dokončit, dokud Tamerlánovu ženu nebude moci políbit. Polibek zanechal stopu a Tamerlán, když to zjistil, nechal architekta popravit.

Dnes večer vyrážíme k západu, do Chorezmu, do města Urgenč. Máme v plánu navštívit staré město Chivu, které se nachází v blízkosti Urgenče. Pokud se mi to podaří, z Chivy se zase ozvu.

Mějte se krásně, zdraví Jarda

Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 ] Další >


Související odkazy

(c) Uvedení autoři & Asmat 2004 - 2024, design by KamData [Privacy]