Autor: Tom Charvát [2007-02-09]
Sraz máme v 15:00 na Ruzyni, ráno ještě volám pro jistotu na Alitalii, zda je let konfirmován – je! Připadám si sice jak moje starostlivá babička, která než nastoupila do vlaku se pětkrát zeptala kam jede, ale nerad bych, aby se opakovala situace z roku 2000, kdy jsme do Limy neplánovaně odletěli o den později.
V Praze už od listopadu panuje zimní počasí, leží sníh, nechce se věřit, že za pár hodin nám bude vedro. Při odbavování mám i po předání vařiče a ešusů Zbyňákovi nejtěžší bágl – 18,7 kg, a jsem za blbce expedice. Na přepážce nás ukecávají, abychom za mírnou úplatu 100 EUR letěli dalším spojem, že prý prodali více letenek než měli (nechápu). Sice bychom přestup v Miláně teoreticky stíhali, ale i tak odmítáme.
Jinak vše klape, startujeme v 17:30. Na palubě panuje chudoba – pouze malinký sendvič, o kalíšek vína si člověk musí říct, je to horší než s nízkorozpočtovou cestovkou. Letíme něco přes hodinu. V Miláně čekáme dvě hodiny, potkáváme partu Liberečáků, kteří přiletěli už ráno v 9 hodin a čekají na stejný spoj jako my, inu z Liberce je to do Milána dál než z Prahy.
Mírně opožděný odlet se koná až ve 22:15, před námi je 11 212 km a 14 hodin letu. Sedíme úplně vzadu, což je jako obvykle strategické místo z hlediska přísunu pitiva. Naším ptákem je nový typ Boeingu 777-200, novinkou je menší místo pro nohy a individuální LCD monitory v opěradle před každým pasažérem. Interaktivní ovládač nabízí muziku, filmy, videoklipy, počítačové hry (např. šachy) a bůhví co ještě, ani to nezkouším. Popili jsme a spíme, jde to docela dobře, pouze mě někde kolem rovníku připrobudily silné turbulence, asi jak se měnilo to otáčení vody ve výlevce při přechodu ze severní na jižní polokouli.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 ] Další >
