Několik málo fotografií z mé cety do Afghánistánu.

V listopadu minulého roku jsem navštívil Afghánistán. A tak bych se chtěl se čtenáři podělit o mé zážitky z této zajímavé země.

Druhý pokus o cestu do Antarktidy. První cesta se nezdařila kvůli špatnému počasí, kdy ani ledoborec díky vysokým vlnám a větru o vysokých rychlostech nebyl schopen překonat Drakeův průliv. Nezbývalo než se za tři měsíce vrátit a pokusit se o cestu znovu. Tentokrát bylo počasí nádherné včetně jednoho slunečního dne, který je v Antarktidě celkem výjímečný. Vítejte tedy v zemi ledu.

Tato cesta primárně směřovala do Antarktidy, ale cíle nebylo dosaženo. Počasí bylo natolik nepříznivé, že ani ledoborec nebyl schopen bezpečně přejet Drakeův průliv. Týden tedy křižujeme fjordy Ohňové země. Cesta začala v hlavním městě Argentiny Buenos Aires. Po zemi pokračuji do města Ushuaia, kde se naloďuji na ledoborec. Vyplouváme kanálem Beagle směrem Drakeův průliv, ale počasí nás zahání zpět do fjordů Ohňové země. Prozkoumáváme zátoky kolem ostrovů Hoste, Navarino a Cordillera Darwin.

Fotogalerie z argentinské částí "Cesty na jih". Začínáme na ledovci Perito Moreno, následuje národní park Fitz Roy, jezero Bariloche, město Cordoba, vodopády Iguacu a Buenos Aires.

Cesta vedla po chilsko argentinské hranici z Punta Arenas do Santiaga, napříč Argentinou do Buenos Aires, kolem vodopádů Iguazú do Brazílie a končila v Rio de Janeiru. Dálkové lety Air France, místní po Chile a Argentině LAN Chile. Také Aerolineas Argentinas, prosím, pokud můžete, vyhýbejte se jim. TAM Brasil výborné.

Angličtina, rum, pláže s palmami, výlety ke korálovým ostrůvkům kolem Placencie, kde se k barevnému podmořskému světu stačí probrodit. Přeslazené ananasy, nádherně líní Garifunové a lehce pracovití ztroskotanci z Evropy. A také fotogenická tmavozelená Mayská vrchovina tónovaná plantážemi kubánských pomerančů. Na úplném jihu je konec světa v podání zpustlého města Punta Gorda s komickou anglickou hodinovou věží uprostřed. I tady se ovšem spokojeně žije, chodí do školy ve slušivých uniformách, přistavuje patro k hotelu, čínské večerky jsou otevřeny dlouho do noci. Lze si popovídat v nějakém tom starém indiánském jazyku a potom zajít na pravou anglickou snídani.

Nádherná země, nádherní lidé. Tak jednoduše by se dala shrnout zkušenost s obyvateli himalájského království Bhútán. Následující fotogalerie přináší pár momentků z cesty po tomto kraji.

Bhútán - jedno z nejkrásnějších míst v Asii. Díky své uzavřenosti před okolním světem, zůstalo Bhútánské království velmi tradiční. A zatím to stále platí. Při návštěvě je toho hodně k vidění - tradiční stavby, buddhiostické chrámy, horská krajina. V této fotogalerii se podíváme na chrámy v okolí města Paro (např. známý Taktshang Goemba), podíváme se také do hlavníko města Thimphu, ale i na venkov do údolí Phobjikha či do několika tradičních hradů - Trongsa Dzong, Punakha Dzong a Wangdue Phodrang Dzong.

Peruánské a bolivijské altiplano je blízko Slunci. Jeli jsme se přesvědčit, Inkové to věděli už dávno a jsou tam dodnes. Touláme se od tajemného Machu Picchu až po Salar de Uyuní, kde končila pouť Butch Cassidy a Sundance Kida. Trochu jsme se rozhlédli i po okolí. K Tichému oceánu v Arice, co je dnes už Chile, na vrchol šestitisícovky Huana Potosí nad La Pazem, na okraj bolivijského Pantanalu a Amazonie a při přesedání se nadechli brazilského temperamentu v Sao Paulu.

Let's Go Some Place Like Bolivia, Let's Go Some Place Like Bolivia
Butch Cassidy and Sundance Kid, 1969