Autor: Jirka [2008-02-19]
Autobus do Mendozy kličkuje mezi chemičkami a rozpadlými vinařskými usedlostmi. Pak náhle serpentiny vzhůru úzkým komínem do 3150 metrů. Modrá obloha, úplně suché hory, špinavé řeky, ztrouchnivělá železnice, dýchavičné kamióny. Těsně před argentinskou celnicí krátký průhled na Aconcaguu a na ní teda je sníh. Serpentiny k Mendoze podle řeky s rafty a barevnými skálami, no spíše padáme a zle je všem. Mučení zostřuje televize filmem Rocky a Andělin popel dohromady. Mendoza je rozpálená a příjemná. Rezavý bloudící taxík, hotýlek Milena, vinná šťávička na ulici, odkryté kanály u chodníků, pěší zóna s trhem, není ošklivé mendozanky a jejich frajírci také neurážejí. U viklavého stolku je snadné na sebe zvrhnout láhev malbecu na čisté kalhoty. Na diskotéce skutečně příjemný večer nepokračuje, chtělo to věřit slečně v informacích.
Kapitoly: < Předchozí [ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 ] Další >
